Whistlebloweři budou více chráněni, země EU potvrdily nová pravidla

Velvyslanci členských zemí EU dnes potvrdili dohodu uzavřenou v pondělí s Evropským parlamentem (EP) o konečné podobě nových pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy. Rada EU to oznámila v tiskové zprávě.

Takzvaní whistlebloweři by měli získat vysokou míru ochrany před možnou odvetou, úřady také mají školit státní úředníky, jak v případě oznamování postupovat.

Podle názoru Tudorela Toadera, ministra spravedlnosti nyní předsednického Rumunska, jsou oznamovatelé důležití pro správné fungování demokratického systému, založeného na zásadách právního státu. "Od nikoho bychom neměli očekávat, že bude riskovat poškození dobrého jména nebo ztrátu zaměstnání, aby poukázal na protiprávní jednání," upozornil ministr.

S původní podobou návrhu větší ochrany whistleblowerů přišla Evropská komise loni v dubnu, od té doby se o věci vyjednávalo.

Výsledný kompromis mimo jiné počítá s širokou oblastí působnosti pravidel. Zahrnuje oblasti jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní špinavých peněz či veřejné zdraví, které jsou v příloze budoucí směrnice všechny uvedeny. Země se ale mohou rozhodnout rámec ještě rozšířit.

Součástí novinky budou i konkrétní ochranná opatření, jako je například zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací. Pravidla mají také zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena.

Ochrana se má vztahovat na širokou oblast osob, které by mohly být zasaženy v důsledku své snahy upozornit na nepravosti, jako jsou například zaměstnanci včetně úředníků na státní i místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady nebo akcionáři.

Cestou by mělo být nejprve upozornění uvnitř firmy či úřadu, teprve pak využití kanálů zřízených veřejnými orgány. Firmy s více než 50 zaměstnanci a obce s více než 10.000 obyvateli budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály, které budou moci whistlebloweři využívat.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Evropská komise zažalovala Česko kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jak bude Česko chránit whistleblowery? Zákon z dílny ministerstva je terčem kritiky

Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.

Více souvisejících

whistleblowing EU (Evropská unie) evropský parlament

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin: Přiblížili jsme se bodu, ze kterého není návratu. Budeme jednat, jen když se Ukrajina stáhne

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět se dostal do bodu, odkud není návratu, a nyní musí samo Rusko vypracovat bezpečnostní systém v Eurasii. Podle něj Rusko neustále navrhovalo konstruktivní řešení v oblasti bezpečnosti, ale tyto pokusy se nesetkaly s odpovědí, uvedl na setkání s předními ruskými diplomaty podle listu Kommersant.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy