Premiérovi Katalánska hrozí trestní stíhání, dostal ultimátum kvůli symbolům separatistů

Katalánskému premiérovi Quimu Torrovi hrozí pokuta i trestní stíhání, pokud do dnešního odpoledne nesundá z budov regionální vlády katalánské symboly a transparenty, jimiž podporuje separatistické politiky souzené v Madridu za vzpouru. Informoval o tom deník La Vanguardia. Torra dostal už podruhé lhůtu od španělské ústřední volební komise, aby symboly stáhl v období před dubnovými parlamentními volbami. Po prvním vyzvání minulý týden Torra výzvu neuposlechl.

Volební komise svůj verdikt zdůvodnila tím, že transparent s nápisem "Svobodu pro politické vězně", žluté stužky i katalánská vlajka vyjadřují názor jen části společnosti, a proto by neměly v předvolební kampani viset na budovách regionální vlády. Komise připustila, že symboly mohou používat politické strany, nikoliv však veřejné úřady. Ty musí respektovat politickou neutralitu před volbami, vysvětlila ústřední volební komise.

Torra označil požadavek volební komise za "další pokus o cenzuru ze strany španělského státu" a za porušování práva na svobodu vyjadřování. Pokud lhůtu nedodrží, může mu komise udělit pokutu až 3000 eur (skoro 80.000 Kč), nebo předat kauzu prokuratuře. Za podobný čin byla loni odsouzena k půlročnímu zákazu výkonu veřejné funkce a pokutě starostka městečka Berga (provincie Barcelona) Montserrat Venturósová za to, že před volbami v roce 2015 z budovy radnice nesundala katalánskou vlajku.

Stížnost na Torru, kterou podala středopravá strana Ciudadanos, je dalším důkazem toho, že katalánská otázka je důležitým tématem v kampani před parlamentními volbami. Ty se ve Španělsku konají 28. dubna. V kampani využívá katalánský problém hojně největší pravicová strana v zemi, lidovci, která už od loňska kritizovala socialistického premiéra Pedra Sáncheze za jednání s katalánskou vládou o širší autonomii.

Šéf lidovců Pablo Casado v kampani nyní též pohrozil dalším převzetím přímé správy nad Katalánskem, pokud se stane premiérem. Totéž udělala v roce 2017 se souhlasem Senátu vláda jeho předchůdce Mariana Rajoye kvůli krokům tehdejší separatistické vlády.

Kampaň před volbami poznamenává i proces s bývalým vedením Katalánska, který začal minulý měsíc před nejvyšším soudem v Madridu. Podle průzkumu, který si nechal minulý týden udělat deník La Vanguardia, se 63 procent Španělů domnívá, že prokuratura už u soudu prokázala svou obžalobu a že katalánští politici se dopustili vzpoury vyhlášením referenda o nezávislosti. Totéž si myslí jen 30 procent Katalánců.

Více než polovina dotázaných (56 procent) se také domnívá, že z procesu s katalánskými politiky bude u voleb těžit ultrapravicová strana Vox. Ta totiž v procesu figuruje jako občanský žalobce.

Předvolební průzkumy ukazují, že volby zřejmě vyhrají vládní socialisté, kteří ale ani s druhou největší levicovou stranou nezískají absolutní většinu v dolní komoře parlamentu. Absolutní většinu ale nemá jistou ani blok pravicových stran. Deník El País minulý týden shrnul svou volební prognózu s tím, že výsledky voleb jsou nyní nepředvídatelné, protože jen malá změna v rozhodování voličů může přinést úplně jiný výsledek.

Související

Quim Torra (Katalánsko)

Katalánsko po sesazení premiéra čekají nové volby

Španělský autonomní region Katalánsko se po soudním odvolání předsedy vlády Quima Torry chystá na nové volby. Konat by se mohly 14. února, informovala s odvoláním na dnešní prohlášení předsedy katalánského parlamentu Rogera Torrenta agentura AP.
Quim Torra (Katalánsko)

Katalánská krize: Sesazený premiér Torra se obrátil na ústavní soud, patrně neuspěje

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlletý zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom dnes informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

Více souvisejících

Quim Torra (Katalánsko) Katalánsko Španělsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy