Precedens za precedens? Mluvčí sněmovny John Bercow v pondělí oznámil, že premiérka Theresa Mayová nemůže předložit parlamentu potřetí dohodu o brexitu , která již byla dříve odmítnuta. Řešení ale existuje. Své rozhodnutí nyní Bercow zakládá na oficiálním parlamentním řádu, který utvořil ústavní expert Thomas Erskine May, píše liberálně-levicový list The Guardian.
Britská politická bitva o principy: zvítězí Mayová, nebo May?
Kdo dnes rozhoduje o brexitu? Lid, nebo parlament? Premiérka Mayová, nebo mluvčí sněmovny Bercow? Není to ale nakonec Mayová oproti Mayovi? Mluvčí John Bercow se totiž ve svém výroku odvolal na oficiální parlamentní řád Thomase Erskina Maye, který v roce 1844 publikoval práci o jednání parlamentu. Tento okamžik je pro Brecowa jeho „hvězdnou chvílí".
Sir Thomas Erskine May (1815-1886) byl předsedou britské Poslanecké sněmovny od roku 1871 do roku 1886. Mayovou nejslavnější prací: A Treatise upon the Law, Privileges, Proceedings and Usage of Parliament (Pojednání o právu, výsadách, řízení a použití parlamentu), nyní populárně známý jako Erskine May: Parliamentary Practrise (Parlamentní praxe) nebo jednoduše Erskine May. Kniha, poprvé publikovaná v roce 1844, je nyní dostupná ve svém 24. vydání (2011) - a je neformálně považována za součást ústavy Spojeného království.
V dokumentu, připomíná The Guardian, se uvádí, že „návrh nebo pozměňovací návrh", který je v „podstatě stejný", nebo něco, o čem se již hlasovalo, by neměl být „znovu předložen" k jednání parlamentu. Mluvčí sněmovny s tímto názorem přišel na základě otázek poslanců, mezi nimiž byl například labouristický poslanec Chris Bryant, který minulý týdne předložil pozměňovací návrh k druhému hlasování o jednání premiérky Mayové. Návrh sice nebyl hlasován, ale jako bod byl vznesen.
Mluvčí Bercow ostatně ví, soudí Rafael Behr, komentátor listu The Guardian, že jako mluvčí Sněmovny nepřežije brexit. Je to pro něj „historická chvíle", při niž si může napsat svou vlastní „dějinnou kapitolu". „To neznamená, že jeho rozhodnutí je rozmarné nebo protiústavní. Příslušná procesní písma se v této věci zdají být zcela jasná, takže mluvčí to může v rámci svých práv interpretovat, jak to udělal. Je to však stále otázka výkladu, a tak nevyhnutelně sílí i politická aktivita," dodává.
Precedens, který funguje jako silný rys v britském zákonodárství, sahá až do roku 1604, poznamenává The Guardian. Ve svém projevu z minulého týdne poslanec Bryant v souvislosti se svým pozměňovacím návrhem uvedl řadu příkladů, kdy mluvčí odmítl poslancům povolit, aby se k otázkám, o nichž již bylo rozhodnuto, znovu rozhodovalo – a to včetně dodatečných finančních prostředků například pro mateřské školy v roce 1864, nebo omezování hodin železničních pracovníků v roce 1891 či v otázce volebního práva pro ženy v roce 1912.
Podle parlamentních pravidel je navíc John Bercow jako mluvčí sněmovny „nejvyšší autoritou Poslanecké sněmovny", a má proto právo i oprávnění vznést tuto námitku, neboť má „konečné slovo" ohledně toho, jak je prováděno jednání, a rozhoduje o dalších klíčových rozhodnutích, a to včetně těch, která jsou předkládána k hlasování.
Co s tím? Změňte pravidla a svolejte novou schůzi!
Není ale zároveň vyloučeno, že by vláda nemohla změnit pravidla. Konzervativní poslanec Alex Burghart se v sérii bodů, které poslal po Bercowě oznámení, mimo jiné zeptal, zda by sněmovna mohla jednoduše „pozastavit stálé příkazy", které by zabránily opakovaným hlasům. Otázkou ovšem zůstává, zda by poslanci pro přijetí takového hlasování zvedli ruku.
Podle generálního advokáta a konzervativního poslance Roberta Bucklanda by právě výše „uvedená možnost" byla východiskem, jak „obejít pravidla o neopakování hlasování na stejném zasedání parlamentu" zkrátka tím, že se svolá „nové zasedání" parlamentu. To by znamenalo, že vláda by prodloužila (prorogovala) jednání parlamentu – vznesla nějaký „technický termín" pro ukončení svého zasedání - a pak svolala k novému zasedání.
V tomto ohledu již existuje rovněž precedens, že existující zákon, který nový zákon nahradil – například v roce 1911. Tehdy se jednalo o to, aby tři parlamentní schůze proběhly dříve, než by sněmovna mohla svrhnout lordy, tehdejší vláda Clementa Atleeho prorogovala parlament, ukončila zasedání, a zahájila nové „zvláštní zasedání", trvající kompletně od 14. do 26. září 1948 včetně projevu krále.
Mluvčí Bercow na otázky poslanců uvedl, že by k tomu „mohlo dojít", ale byl by to „neobvyklý krok". Potvrdil, jak konstatuje list The Guardian, že by to „bylo možné".
V současné době je dílo Erskina Maye, čítající 1097 stran, dostupné v knihkupectví Parlamentu. Změna, jež by zpřístupnila i digitalizovanou a byla dostupná na parlamentním intranetu, je již na cestě. V prosinci oznámila Andrea Leadsom, leader Poslanecké sněmovny, že bude brzy k dispozici všem zdarma. Očekává se, že se tak stane v nadcházejícím 25. ročníku, doplňujme The Guardian.
Související
Zádrhel na cestě do Sněmovny lordů. "Mr. Order" Bercow čelí obvinění ze šikany
Big Ben v centru pozornosti. Odbije brexit? Poslanci chtějí zvrátit zamítavé rozhodnutí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák