Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička, zvolený v roce 2014 za vládní Hnutí ANO, vychází mezi končícím sborem 21 českých europoslanců nejlépe hned v několika hodnoceních z posledních dnů. Jak upozorňují odborníci, je přitom hned několik způsobů, kterými je možné úspěšnost europoslanecké práce poměřovat. Sebelepší práce v minulém europarlamentu navíc nezaručuje úspěch v dalších volbách, které se v Česku odehrají 24. a 25. května.
Například někdejší britský europoslanec a nyní spolupracovník bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Andrew Duff míní, že nejlepším měřítkem hodnocení zastupitelů je míra jejich zapojení do práce na konkrétních legislativních návrzích. "Sledoval bych, kolik z nich bylo zpravodaji nebo stínovými zpravodaji. To znamená, že se aktivně zapojovali do práce parlamentu i do vyjednávání s členskými státy," řekl Duff ČTK.
Při tomto pohledu vycházejí jako nejpracovitější europoslanci Martina Dlabajová (ANO), Miroslav Poche (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL) nebo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dlabajová byla zpravodajkou u 14 a stínovou zpravodajkou pro 42 legislativních návrhů, plyne z dat stránky Mepranking.eu, která práci europoslanců podrobně mapuje.
Poche měl jako zpravodaj na starosti deset a jako stínový zpravodaj 32 materiálů. Svoboda jako zpravodaj 13 a stínový zpravodaj jeden dokument, Zdechovský byl zpravodajem jen čtyř legislativních dokumentů, jako stínový zpravodaj se ale podílel na projednávání rekordních 88 materiálů.
Zpravodajem pro žádný materiál nebyli v nyní končícím europarlamentu Jan Keller (ČSSD), Stanislav Polčák (STAN) a dva europoslanci, kteří "do práce" nastoupili později - Jaromír Kohlíček (KSČM) a Jiří Payne (Svobodní).
V bodovém hodnocení stránky Mepranking.eu, kde Telička jako nejvýkonnější český a celkově mezi všemi 751 europoslanci pátý nejaktivnější získal bodové hodnocení 205,4, dosáhl někdejší lídr kandidátky ČSSD Keller na 3,5 bodu, Payne je hodnocen čistou nulou.
Já myslel, ze prezident okupaci Krymu již de facto uznal. Jinak, s prezidentem toho zneuctili již tolik, ze me překvapuje, ze toto slovo znají. https://t.co/5uIIg7MFGR
— Pavel Telička (@Telicka) 28. dubna 2019
Zuzana Stuchlíková z nevládní organizace Europeum ale upozorňuje, že pro úspěšnost europoslanců jsou důležité i jiné věci, než jen legislativní práce. Už na začátku funkčního období europarlamentu se řeší obsazení funkcí - právě Telička uspěl jako místopředseda EP, lidovec Svoboda je předsedou významného výboru pro právní záležitosti, Poc z ČSSD pracoval jako místopředseda výboru pro životní prostředí.
Nedávno zveřejněné hodnocení webu Votewatch.eu přitom upozornilo, že čeští europoslanci jako skupina byli v končícím europarlamentu - při zohlednění velikosti země a tedy jejich menším počtu - druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech. Celkově největší vliv měli v EP Němci, kterých je ovšem mezi 751 europoslanci 96.
Podle Stuchlíkové je přitom v této souvislosti důležité také zařazení českých politických stran do frakcí v europarlamentu. Připomíná nejen klíčovou pozici místopředsedy ODS Jana Zahradila, který je nyní lídrem kandidátky konzervativní frakce ECR, ale i relativně silné postavení zástupců českého Hnutí ANO v liberální frakci ALDE, zejméně na počátku práce nyní končícího europarlamentu. Právě to umožnilo Teličkovi prosadit se mezi místopředsedy europarlamentu.
"Hned na začátku se tak rozdávají karty, které umožní práci v rámci europarlamentního systému. Ti, kteří mají v rámci EP určitou pozici, jsou více vidět, protože také z titulu své funkce aktivní být musí," upozornila Stuchlíková.
Důležitá je podle ní také aktivní práce ve výborech a pomůže, pokud má europoslanec nějaké "své" téma, s jehož pomocí se dlouhodobě profiluje. V posledním europarlamentu to byla typicky Olga Sehnalová z ČSSD, jejíž hlas byl zásadní v diskusi o takzvané dvojí kvalitě potravin či její stranický kolega Pavel Poc, konsistentně pracující na konkrétních ekologických tématech.
"Jedna věc je, jak byli europoslanci aktivní. Druhá, jak byli úspěšní při prosazování svých návrhů. A nemusí to nutně souviset - někdo může být aktivní, ale v konečném výsledku neúspěšný," připomíná Stuchlíková.
Roli při vnímání práce českých zástupců v europarlamentu podle ní hraje i jejich viditelnost v médiích. "Z logiky znovuzvolení je pro europoslance samozřejmě nejdůležitější být vidět doma. Z logiky podstaty jeho práce je to být vidět v rámci EP. Je samozřejmě na uvážení politické strany i toho jednotlivce, co je priorita," poznamenala odbornice.
Připomněla předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, který v ČR patří mezi neznámější české zástupce v europarlamentu, v Bruselu a Štrasburku ale takové výsledky jeho práce nemá. V hodnocení Mepranking.eu dostal 19 bodů a v tabulce českých europoslanců skončil pátý od konce. "Je ale opět lídrem kandidátky, a možná se tak opět do EP dostane. Jiní, aktivnější europoslanci, jsou teď na hranici zvolení," uvedla Stuchlíková.
Z několika pohledů na práci končících europoslanců tak plyne, na co by neměli zapomenout jejich nástupci, vzešlí z květnových voleb. Podle Stuchlíkové by měli mít či si rychle najít své vlastní téma, se kterým se dokážou v rámci své stranické frakce prosadit stejně jako v potřebných výborech. Podceňovat by noví europoslanci neměli ani sílu neformálních jednání a fakt, že se řada věcí v europarlamentu na politické úrovni předjednává právě v rámci frakcí. Pro neformální kontakty i odborné zázemí je navíc klíčový výběr asistentů, upozornila Stuchlíková.
Související
V rámci covid pasů by se podle Teličky mohly uznávat vybrané antigenní testy
Vojtěch: Neomezené cestování není otázka tohoto léta. Jedná se s Chorvatskem a Slovenskem
Pavel Tělička , europoslanci , evropský parlament , EU (Evropská unie) , Jiří Pospíšil , Pavel Poc , Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , Martina Dlabajová
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 23 minutami
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
před 34 minutami
Google měl výpadek. Důvod není jasný, potíže hlásili lidé po celém světě
před 44 minutami
Kyjev představil novou tvář. Za ministerstvo bude mluvit umělá inteligence
před 1 hodinou
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
před 1 hodinou
Vážná nehoda v Praze. Porsche srazilo ženu s kočárkem ve Vysočanech
před 2 hodinami
Švýcarsko nenabídlo Rusku pozvánku na mírový summit o Ukrajině
před 2 hodinami
Jak je princezně Kate? Princ William odpovídal na všetečné otázky lidí v ulicích
před 2 hodinami
Ruská balistická raketa zasáhla Oděsu. Ukrajina útočí na energetickou infrastrukturu Ruska
před 3 hodinami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 3 hodinami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 4 hodinami
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 4 hodinami
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 6 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 8 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
Při izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy od 7. října zahynulo 34.568 lidí. Ve středu to uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaném Hamásemm informovala agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák