Nizozemské eurovolby vyhrála levice, v Irsku bodují vládní konzervativci

V Nizozemsku podle prvních odhadů nečekaně vyhrála volby do Evropského parlamentu levicová Strana práce s 18 procenty hlasů. Uspěla i nová populistická formace Fórum pro demokracii (FvD), která však patrně část hlasů odebrala podobně laděné Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Nejsilnější irskou stranou bude vládní Fine Gael, které odhady přisuzují 29 procent. V Dánsku vyhráli podle očekávání sociální demokraté, protiimigrační Dánská lidová strana skončila třetí za liberály. Vítězství si sociální demokraté připsali podle předpokladů i ve Švédsku, zatímco ve Finsku vyhráli konzervativci.

Předvolební průzkumy v Nizozemsku favorizovaly vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která je však s 15 procenty až druhá. FVD, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, získala 11 procent. Strana, která se staví proti přistěhovalectví i proti nizozemskému členství v EU, tak v EP zřejmě převezme úlohu Wildersovy formace, jež obdržela pouhá čtyři procenta hlasů a dosavadní čtyři křesla z nizozemských 26 určitě neobhájí.

V Irsku by konzervativní strana premiéra Lea Varadkara by měla získat čtyři z celkových 11 křesel připadajících zemi v EP. Úspěchem skončily volby i pro Stranu zelených, která v minulém období neměla v parlamentních lavicích zastoupení a nyní díky 15 procentům hlasů získá nejméně dva mandáty. Podobnou voličskou podporu si připsaly i strany Fianna Fáil a Sinn Féin.

Irové vybírali 13 europoslanců, dva z nich se však ujmou funkce až po odchodu Británie z Evropské unie.

Dánským sociálním demokratům předvolební průzkumy slibovaly až 27 procent hlasů, podle odhadů ale získali 22,9 procenta hlasů. Těsně druhá skončila Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena s 20,5 procentem hlasů a až na třetím místě s 13,2 procentem hlasů je protiimigrační Dánská lidová strana (DF), která v roce 2014 šokujícím způsobem porazila sociální demokraty.

Ve Švédsku podle odhadů zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 25,1 procentem hlasů. Na druhém místě neskončila protiimigrační strana Švédští demokraté, jak průzkumy očekávaly, ale Umírněná koaliční strana se 17,6 procentem hlasů. Krajně pravicovým Švédským demokratů pak připadlo třetí místo s 16,9 procentem hlasů. Odhady ve Švédsku ukazují, že do europarlamentu se dostali i centristé, zelení, křesťanští demokraté, socialisté a liberálové.

Ve Finsku podle televize YLE vyhrála s 20,8 procentem hlasů konzervativní Národní koaliční strana, druzí skončili zelení s 16 procenty a třetí Sociálnědemokratická strana Finska, která získala 14,6 procenta hlasů. Stanice uvedla, že pro protiimigrační Stranu Finů je čtvrté místo s 13,8 procentem zklamáním, neboť na základě předvolebních průzkumů očekávala lepší výsledek.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Nizozemí irsko Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 7 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy