Předminulý víkend sezval italský premiér Matteo Salvini představitele 11 evropských krajně pravicových stran do Milána, připomíná Patrik Hermansson v komentáři pro server The Independent. Aktivista z nevládní organizace Hope Not Hate, který se dlouhodobě zabývá výzkumem krajní pravice, dodává, že setkání přihlíželo na 25 tisíc lidí.
Propojená síla
„Musíme zajistit budoucnost pro naši zemi a naše děti,“ cituje aktivista nizozemského protimusliského a protipřistěhovaleckého populistu Geerta Wilderse. Varuje, že jeho slova připomínají nechvalně známou neonacistickou frázi 14 slov.
V centru pozornosti byla toxická teze, že Evropa čelí útoku muslimů a liberálních elit, přičemž představitelé uvedených stran chtějí v rámci nově zvoleného Evropského parlamentu zformovat vlastní frakci, poukazuje Hermansson. Dodává, že formace by mohla disponovat až desetinou křesel, pokud se k ní nepřidají další strany.
V evropských volbách neposílila pouze Salviniho Liga Severu, ale také krajně pravicová protimuslimská Alternativa pro Německo, polská strana Právo a spravedlnost a nová krajně pravicová španělská partaj Vox, což platí i o francouzské Národní frontě, uvádí aktivista. Obává se, že uvedené strany jsou odhodlány prosazovat svou agendu, i když budou v menšině, a výsledkem toho je například zastavení operací na záchranu migrantů ve Středozemním moři v důsledku tlaku italské vlády.
Milánské setkání podtrhlo skutečnost, že evropská krajní pravice je silně propojená, tvrdí Hermansson. Podotýká, že sílí spolupráce na úrovni jednotlivců, mládežnických organizací i samotných stran, kterou stimuluje internetový krajně pravicový aktivismus.
„Krajní pravice se dlouho snaží vytvořit formálnější mezinárodní partnerství. To se zpravidla nedařilo podle představ,“ pokračuje aktivista. Vysvětluje, že spolupráci často podrývají spory o národní zájmy i ideologické rozpory, což platí také ve vztahu k Evropskému parlamentu, kde se krajně pravicové strany rozcházejí v přístupu k Rusku, přerozdělování migrantů a rozpočtovým otázkám.
To Hermansson považuje za důvod, proč selže i Salviniho pokus o vytvoření nového uskupení – i kdyby Salvini rezignoval na společný přístup k rozpočtu, evropská krajní pravice zřejmě náhle nenalezne shodu ohledně Ruska či distribuci migrant mezi členskými státy EU.
Rozklad zevnitř
Za mnohem znepokojivější aktivista označuje fakt, že hlubší cíle uvedených stran nezávisí na jejich jednotě či shodě ve specifických otázkách. „Klíčové poselství populistické krajní pravice ve vztahu k EU zní, že Unie samotná je hrozbou pro národní suverenitu a identitu, a proto je nutné vliv EU omezit,“ píše Hermansson. Zmiňuje prohlášení Tomia Okamury z české SPD na milánském shromáždění, že Evropané si musí vybrat mezi svobodou a suverenitou národů, nebo předáním pravomocí těm, kteří plánují zlikvidovat národní státy.
Fragmentace a nesouhlas ve specifických otázkách nejsou tak podstatné, pokud je hlavním cílem omezení vlivu EU, namísto jeho posílení či nasměrování určitým směrem, deklaruje Hermansson. Varuje, že v tomto smyslu může být fragmentace i užitečná, jelikož nesouhlas mezi skupinami v Evropském parlamentu hraje ve prospěch oslabení vlivu evropských struktur, brzdí jejich rozhodovací proces a může dále oslabovat progresivní a humanitární projekty.
Obecný argument krajní pravice zní, že EU je „samozvaným prorokem“, neefektivním a drahým politickým divadlem, které musí platit tvrdě pracující Evropané, vysvětluje aktivista. Poukazuje, že aliance krajně pravicových stran může být sice nereálná, ale ani tak nelze přeceňovat rozdíly mezi nimi, jelikož sdílejí představu o křesťanské identitě EU a střetu s islámem, což jim momentálně stačí k zisku hlasů.
Rostoucí síla krajní pravice v Evropě přináší riziko dalšího oslabení možností EU čelit porušování lidských práv či právního státu, míní Hermansson. Připomíná, že eurokomisař pro lidská práva minulý týden vydal zprávu, v níž se konstatuje, že maďarská imigrační politika široce porušuje lidská práva a Evropský parlament již schválil zahájení řízení s Maďarskem kvůli pokusům umlčovat média a odstraňovat nezávislé soudce, které může vést i k sankcím.
„Přesto nepřicházejí pouze špatné zprávy,“ tvrdí aktivista. Poukazuje, že ještě před dvěma lety Národní fronta Marine Le Penové volala po referendu o vystoupení Francie z EU, podobně jako další krajně pravicové strany, což se nyní změnilo, navíc podle průzkumů vidí EU pozitivně dvě třetiny Evropanů a 90 % z nich se domnívá, že bez Unie by bylo hůř, na což mohla mít vliv i zkušenost s problémy okolo brexitu.
Špatnou zprávou však podle Hermanssona zůstává, že krajní pravice hledá cesty k větší spolupráci a oslabování demokracie v Evropském parlamentu. Pokud již krajně pravicové strany chtějí setrvat v EU, budou na prosazování svých cílů pracovat uvnitř, očekává aktivista. Dodává, že jde o marný boj, ale jejich odhodlání nelze podceňovat.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , Matteo Salvini (Liga severu) , Marine Le Pen , Tomio Okamura , Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu)
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 2 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák