Zřejmě i v důsledku propadu v evropských volbách, v nichž hrálo velmi důležitou roli téma boje proti klimatickým změnám, dávají německé vládní strany CDU/CSU a SPD v posledních dnech najevo, kolik různých opatření a plánů mají k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Své vize přitom přednesli šéfové tak rozličných ministerstev jakou jsou životní prostředí, doprava nebo vnitro.
Právě ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), pod něhož v Německu spadá i oblast stavitelství, přišel s nápadem, aby bylo možné rekonstrukce budov směřující k jejich větší ekologičnosti odečítat z daní. "Výměna starých topení, fasád a střech by u starých budov mohla výrazně snížit emise CO2," je přesvědčen bavorský politik, podle něhož by opatření stát přišlo na miliardu eur ročně (25,9 miliardy korun).
Andreas Scheuer (CSU), šéf resortu dopravy, který zatím v plnění klimatických cílů výrazně zaostává, by rád zvýšil dotace na nákup elektrických aut. Při ceně do 30.000 eur (776.000 korun), by měly namísto 2000 eur (52.000 korun) činit dvojnásobek. Ministr také počítá s tím, že by u lístků na dálkovou železniční dopravu klesla daň z přidané hodnoty z 19 na sedm procent. Obecně chce jít podle svých slov cestou ulehčování, nikoliv zákazů.
Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD) je zase pro to, aby spolková republika zavedla daň z oxidu uhličitého (CO2). Konkrétními návrhy se má v červenci zabývat takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, jichž se problematika týká. V září by o nich pak měl rozhodnout.
Některé opoziční strany mají ale za to, že dosavadní návrhy nestačí. Podle šéfa Levice Bernda Riexingera je potřeba přijmout mnohem zásadnější opatření. Jako příklad uvedl posunutí termínu, kdy Německo přestane používat energii z uhlí z roku 2038 na rok 2030, nebo zásadní změnu zemědělské politiky. Podobně to vidí i Zelení, podle nichž právě ministr dopravy Scheuer dosud jakoukoliv klimatickou politiku ve svém úřadu sabotoval.
To, že se v dopravě zatím prakticky vůbec nedaří snižovat emise oxidu uhličitého, dosvědčují i čísla. Zatímco v roce 1990 vyprodukoval sektor dopravy 163 milionů tun CO2, loni jich bylo pouze o milion méně.
Celkově spolková republika plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů o zhruba 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Kancléřka Angela Merkelová (CDU) tento měsíc vyjádřila přesvědčení, že by Německo už mělo také hledat cesty, jak se do roku 2050 stát klimaticky zcela neutrální zemí.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , Evropské volby 2019 , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák