Výsledek eurovoleb v Německu? Politici se předhánějí v návrzích za ochranu klimatu

Zřejmě i v důsledku propadu v evropských volbách, v nichž hrálo velmi důležitou roli téma boje proti klimatickým změnám, dávají německé vládní strany CDU/CSU a SPD v posledních dnech najevo, kolik různých opatření a plánů mají k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Své vize přitom přednesli šéfové tak rozličných ministerstev jakou jsou životní prostředí, doprava nebo vnitro.

Právě ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), pod něhož v Německu spadá i oblast stavitelství, přišel s nápadem, aby bylo možné rekonstrukce budov směřující k jejich větší ekologičnosti odečítat z daní. "Výměna starých topení, fasád a střech by u starých budov mohla výrazně snížit emise CO2," je přesvědčen bavorský politik, podle něhož by opatření stát přišlo na miliardu eur ročně (25,9 miliardy korun).

Andreas Scheuer (CSU), šéf resortu dopravy, který zatím v plnění klimatických cílů výrazně zaostává, by rád zvýšil dotace na nákup elektrických aut. Při ceně do 30.000 eur (776.000 korun), by měly namísto 2000 eur (52.000 korun) činit dvojnásobek. Ministr také počítá s tím, že by u lístků na dálkovou železniční dopravu klesla daň z přidané hodnoty z 19 na sedm procent. Obecně chce jít podle svých slov cestou ulehčování, nikoliv zákazů.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD) je zase pro to, aby spolková republika zavedla daň z oxidu uhličitého (CO2). Konkrétními návrhy se má v červenci zabývat takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, jichž se problematika týká. V září by o nich pak měl rozhodnout.

Některé opoziční strany mají ale za to, že dosavadní návrhy nestačí. Podle šéfa Levice Bernda Riexingera je potřeba přijmout mnohem zásadnější opatření. Jako příklad uvedl posunutí termínu, kdy Německo přestane používat energii z uhlí z roku 2038 na rok 2030, nebo zásadní změnu zemědělské politiky. Podobně to vidí i Zelení, podle nichž právě ministr dopravy Scheuer dosud jakoukoliv klimatickou politiku ve svém úřadu sabotoval.

To, že se v dopravě zatím prakticky vůbec nedaří snižovat emise oxidu uhličitého, dosvědčují i čísla. Zatímco v roce 1990 vyprodukoval sektor dopravy 163 milionů tun CO2, loni jich bylo pouze o milion méně.

Celkově spolková republika plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů o zhruba 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) tento měsíc vyjádřila přesvědčení, že by Německo už mělo také hledat cesty, jak se do roku 2050 stát klimaticky zcela neutrální zemí.

Související

Více souvisejících

Německo Evropské volby 2019 Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy