Představitelé celkem 14 zemí Evropské unie se shodují, že by se současná osmadvacítka měla konečně domluvit na tom, zda tento měsíc zahájí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií či nikoliv. Otevření rozhovorů by podle nich mělo zajistit větší důvěryhodnost unijní politiky rozšiřování. Poslední rozšíření Evropské unie, celkově sedmé, se uskutečnilo v roce 2013 – tehdy do unie vstoupilo Chorvatsko.
Samotní čelní představitelé zmíněných zemí – Albánie a Severní Makedonie, s otevřením přístupových rozhovorů souhlasí, jak vyplývá z jejich vyjádření z počátku tohoto týdne. Tlak ze strany těch, kteří by rozšíření favorizoval, však nejspíš nebude stačit na to, aby k dalšímu potenciálnímu rozšíření přesvědčil skeptické Německo a Francii, nebo obdobně odtažité Nizozemí či Dánsko. Ti, kteří si zahájení dialogu přejí, jsou země tzv. východního rozšíření spolu s Itálií, Rakouskem a Maltou.
Ministři zahraničních věcí 14 unijních zemí se před shromážděním Rady pro všeobecné záležitosti, které se má konat příští týden, usnesli ve společném prohlášení. V něm se vyslovují pro zahájení rozhovorů, které mají mít důležitý pozitivní a motivační efekt pro celý region.
Otevření rozhovorů v co nejbližší době by dle většiny unijních lídrů mělo vést k posílení odolnosti daných zemí vůči vnějším a škodlivým vlivům ze strany ostatních států, především ze strany Ruska. EU by si, pokud by k otevření rozhovorů došlo, zajistila vůdčí pozici v regionu, což by zajistilo jeho stabilizaci vůči externím aktérům a přispělo k pozitivními směřování tamější transformace.
Albánský předseda vlády Edi Rama metaforicky hovořil o Balkánu jako o jednom z „orgánů“ EU, a o unii poté jako o celém tělu. Nyní se podle něj musí evropský blok rozhodnout, zda Balkán nechá vykrvácet a sám si tak způsobí problémy, či zda tento „orgán“ přijme coby plnohodnotnou součást těla. Dále také zmínil, že by nyní měla Evropa jednat především geostrategicky a geopoliticky, čímž nepřímo narážel na Rusko.
Předseda Evropské komise Juncker rozhovory s Albánií a Severní Makedonií taktéž podporuje, navíc dodal, že: „Evropská unie nemá právo hrát v tomto tragickém regionu žádné hry vzhledem k tomu, čím si před dvěma dekádami prošla.“ Je podle něj zcela zásadní, aby unie dala jasně najevo, že čas k otevření těchto rozhovorů již nastal.
Evropská unie před několika lety otevřela přístupové rozhovory se Srbskem a Černou Horou, avšak za „unijními vraty“ na dialog čekají kromě Albánie a Severní Makedonie ještě další země – Kosovo, které nebylo doposud uznáno pěti unijními zeměmi, a Bosna a Hercegovina. Situace ohledně rozhovorů bude předmětem debat sektorového shromáždění Rady v příštím týdnu. Předseda Komise Juncker je však skeptický a soudí, že proces rozšíření zůstane i po schůzi Rady pro všeobecné záležitosti nadále zablokovaný.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , Severní Makedonie , Rozšiřování EU , albánie , Jean-Claude Juncker , rada evropské unie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 12 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák