Justici došla trpělivost. Katalánský premiér Quim Torra bude souzen za neposlušnost

Předseda katalánské vlády Quim Torra bude souzen za neposlušnost, protože odmítl z veřejných budov nechat odstranit v během místních a evropských voleb separatistické symboly. Rozhodl o tom soudce katalánského nejvyššího soudu, napsal dnes list El País. Proti rozhodnutí o zahájení procesu se lze podle deníku odvolat.

Prokuratura žádá pro Torra zákaz výkonu veřejných funkcí na 20 měsíců. Pokud by byl Torra za neposlušnost odsouzen, nemohl by dále vést vládu autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Vedle neposlušnosti zvažuje soudce katalánského nejvyššího soudu Torru soudit i za to, že jako státní zaměstnanec nepomohl při výkonu správy nebo spravedlnosti. V tom případě by mu hrozilo pozastavení funkce na dva až tři roky.

In times of fear & violence it is often difficult to find people with the courage to fight for the rights of the demonised, down-trodden & marginalised but @boye_g , is one of those people, which is why Spain fears him..’? #CATALONIA https://t.co/ceJVXAREa7

— Aamer Anwar? (@AamerAnwar) 12. července 2019

Spor se rozhořel už během předvolební kampaně na počátku března. Torra dvakrát ignoroval výzvu ústřední volební komise, aby ze všech veřejných budov nechal odstranit transparenty a žluté stužky obecně považované za symbol podpory katalánským lídrům, kteří byli nedávno souzeni španělským nejvyšším soudem v Madridu kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z října 2017. Verdikt v jejich procesu se očekává v září.

Volební komise tehdy připustila, že symboly mohou používat politické strany, nikoliv však veřejné úřady, které musí podle ní respektovat politickou neutralitu před volbami.

První výzvu Torra neuposlechl a podal proti ní stížnost, na druhou reagoval až několik hodin předtím, než měla transparenty sundat katalánská policie. Torra transparenty ale pouze vyměnil za jiné, na nichž je nápis "Svobodu názoru a vyjadřování, článek 19 deklarace o lidských právech".

Torra v květnu přiznal u katalánského nejvyššího soudu, že "nezákonný" pokyn komise úmyslně neuposlechl, protože ji pokládá za "nekompetentní" orgán a sám má "vyšší mandát" od lidu.

"Ano, neuposlechl jsem," řekl Torra v rozhovoru s deníkem El Público. Zahájení procesu podle něj "manifestuje politickou vůli vyhrát u soudu, co stát nezískal u volebních uren". Šéf katalánské vlády se hájí "svobodou slova".

Související

Quim Torra (Katalánsko)

Katalánsko po sesazení premiéra čekají nové volby

Španělský autonomní region Katalánsko se po soudním odvolání předsedy vlády Quima Torry chystá na nové volby. Konat by se mohly 14. února, informovala s odvoláním na dnešní prohlášení předsedy katalánského parlamentu Rogera Torrenta agentura AP.
Quim Torra (Katalánsko)

Katalánská krize: Sesazený premiér Torra se obrátil na ústavní soud, patrně neuspěje

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlletý zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom dnes informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

Více souvisejících

Quim Torra (Katalánsko) Katalánsko Španělsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy