Polsko si vybírá cestu. Případná prohra Dudy prý ukončí sny Kaczyńského

Polsko čeká v neděli 12. července druhé kolo odložených prezidentských voleb, v nichž se rozhodne, zda se novou hlavou státu stane dosavadní Andrzej Duda nebo Rafał Trzaskowski. Oba se od sebe v politických názorech diametrálně liší, zejména pokud jde například o hodnotové otázky.

"Poláci si vybírají, jaká bude jejich další budoucnost," vyjádřil se k nadcházejícímu víkendu ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál v interview pro Český rozhlas Plus. Zvítězí-li Duda, pak se polská politická scéna stabilizuje, jelikož v Polsku má prezident víc pravomocí ve srovnání s Českem.

"Když nějaký zákon vetuje, tak je třeba v dolní komoře parlamentu najít třípětinovou většinu. Tu ale vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) nemá, takže se o ni vláda opřít nemůže. Prezident, který půjde vládě ,na ruku‘ je pro realizaci jejích plánů naprosto nezbytný. Když Duda prohraje, je to konec snů Jarosława Kaczyńského ohledně proměny Polska. A to je jeho velká ambice už od začátku 90. let kdy vstoupil do politiky,“ konstatoval ředitel.

Rozhodnou sociální otázky?

Dostál zároveň také poukázal na sociální aspekt rozsáhlých programů, který se v Česku podceňuje, a s nímž přišla současná polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) po svém zvolení v roce 2015.

"Pro řadu Poláků reformy znamenaly významnou kvalitativní proměnu jejich života. O předchozích vládách si mysleli, že je přehlíží. Sociální programy je tak třeba vnímat nejen jako materiální posun pro část obyvatelstva, ale i jako symbolickou hodnotovou část politiky,“ podotkl.

Rozdělené Polsko

Analytik zároveň také poukázal na skutečnost, že je polská veřejnost značně polarizovaná, neboť pro část elektorátu jsou sociální programy z dílny PiS důležité, zatímco té zbývající na nich nezáleží. Tento jev sahá do období krátce po pádu komunistického režimu, tedy 90. let.

"Voliči opozičního Trzaskowského v různých průzkumech deklarují, že je pro ně důležitá kvalita demokracie a právního státu nebo neexistence tak velkých a hlubokých příkopů ve společnosti. Pro podporovatele Dudy je podstatné, aby si udrželi současnou kvalitu života nebo něco, co se označuje jako národní hrdost,“ řekl Dostál.  

Rovněž také konstatoval, že se v závěrečném finále prezidentských voleb utkají dva bývalí europoslanci, kteří jsou zajedno v podpoře členství v EU, jelikož Poláci nepatří mezi euroskeptické národy.

"Zároveň jsou oba orientovaní na spolupráci se Spojenými státy. Poláci dlouhodobě pracují na tom, aby transatlantické vztahy byly silné a Polsko v nich hrálo významnou roli,“ připomněl.

Související

Více souvisejících

Polsko Andrzej Duda Rafal Trzaskowski Jaroslaw Kaczyński Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy