Pád berlínské zdi by byl podle historika Jürgena Reicheho nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Lidé v nich totiž dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.
"Bez těchto velkých demonstrací by zeď nepadla. Dostaly NDR pod masívní tlak," říká Reiche o protestech, které odstartovaly 4. září před 30 lety. Tehdy poprvé kritici režimu, bojovníci za lidská práva a věřící, kteří se už několik let scházeli k takzvaným mírovým modlitbám v kostele sv. Mikuláše v centru Lipska, přenesli svůj protest na přilehlé náměstí, kde dali své požadavky najevo transparenty s hesly jako "Za otevřenou zemi se svobodnými lidmi" nebo "Svoboda cestování namísto masových útěků".
Proti zhruba 1200 demonstrantům rychle zasáhli tajní policisté v civilu, protest ale i díky západním novinářům, kteří ve městě byli na tradičním lipském veletrhu, vzbudil velkou pozornost. "Pak se z toho stala tradice, že se vždy v pondělí konala demonstrace," poznamenává šéf lipského Fóra současných dějin o protestech, pro něž se vžilo označení Pondělní demonstrace.
Účast na nich rychle rostla, a dále tak přispívaly k erozi, jíž podle historika východní Německo - z něhož v tu dobu tisíce lidí přes Maďarsko a západoněmeckou ambasádu v Praze směřovaly na Západ - čelilo už od první poloviny 80. let. Na přelomu září a října počet demonstrujících poprvé překročil 10.000, a to navzdory tomu, že režim opakovaně zmiňoval možnost brutálního zákroku, tedy takzvaného "pekingského řešení". Podle Reicheho se mezi opozičníky šířily třeba fámy, že jsou připravené armádní složky a také krevní konzervy. "Byli to dramatické scény, které si dnes člověk vůbec nedokáže představit," míní.
Přesto počet demonstrantů dále stoupal a 9. října dosáhl 70.000 až 100.000, což podle historika komunistický režim zlomilo. "Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla," zdůrazňuje. Od té doby šel počet protestujících skandujících často hesla jako "My jsme lid" nebo "Žádné násilí" znovu rychle nahoru a režim se začal otřásat v základech. V polovině října se v Lipsku sešlo 120.000 lidí, na konci měsíce kolem 300.000 a 6. listopadu dokonce 500.000.
Protesty se mezitím rozšířily do celého východního Německa a vyvrcholily 4. listopadu ve východním Berlíně, kde se k největší demonstraci v dějinách NDR sešel až milion lidí. Podle Reicheho byla stále větší ochota občanů NDR nenechat si vše líbit a dát najevo svůj názor daná stále citelnější slabostí režimu i tím, že statisíce zejména mladých lidí už v zemi neviděli vůbec žádnou budoucnost. "Byla to nová generace, která se ptala, jak má vypadat její budoucnost a co tu má dělat, když (Erich) Honecker mluví o tom, že tu zeď bude ještě za 100 let," podotýká.
Proč při zlomovém protestu z 9. října policie nezasáhla, dodnes není zcela jasné. Reiche ale upozorňuje na to, že demonstrace byla tak rozsáhlá a byla do ní zapojena tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti svým známým nebo dokonce členům vlastních rodin. "Byly to přece naše děti," vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.
I díky odvaze demonstrantů a pozdní zdrženlivosti státních složek přesně měsíc po zlomové demonstraci z 9. října režim de facto padl. "Bez pondělních demonstrací není pád berlínské zdi vůbec představitelný, a proto není jediným důležitým datem 9. listopad v Berlíně, ale zcela rozhodující je právě 9. říjen v Lipsku," vyzdvihuje Reiche datum, které se jinak často opomíjí.
Související
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
historie , Německo , Komunismus , Erich Honecker , Berlínská zeď
Aktuálně se děje
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
včera
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
V Česku hrozí během probíhajícího víkendu výskyt bouřek. Meteorologové upozornili, že ačkoliv se to stává málokdy, tak předpověď na neděli je jasnější, než na sobotu. Bouřky každopádně hrozí dnes i zítra.
Zdroj: Jan Hrabě