Chorvatsko zaznamenalo první případ opičích neštovic

Chorvatsko zaznamenalo první případ opičích neštovic v zemi. Jde o muže, který pobýval v Itálii a ve Španělsku, informovala agentura HINA. V jiných zemích regionu už se virus rozšířil více: Rakousko eviduje dvacet případů nákazy a Maďarsko dvanáct, všichni to jsou muži.

Záhřebská nemocnice pro infekční onemocnění v noci na dnešek oznámila, že muž má mírné příznaky, nebyl hospitalizován a momentálně se nachází v domácí izolaci.

V Rakousku nejvíce případů opičích neštovic připadá na Vídeň, doposud jich tam evidují čtrnáct. Jde o muže ve věku od 20 do 50 let. Dva už se považují za uzdravené. Tři pacienti leží pro jistotu v nemocnici a není to kvůli těžkému průběhu opičích neštovic.

Agentura APA píše, že podle ministerstva zdravotnictví by do Rakouska mohly příští týden dorazit první dávky vakcíny proti opičím neštovicím. Budou určeny vybraným jednotlivců, o koho půjde, ale tamní očkovací grémium ještě nerozhodlo.

Maďarský Národní úřad pro veřejné zdraví dnes informoval, že z celkových 12 případů hygienici šest zaznamenali v několika posledních dnech. Většina nemocných žije v Budapešti a jsou to muži od 28 do 43 let. Nikdo se nemusí léčit v nemocnici, všichni jsou v domácí izolaci.

První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím potvrdilo přes 3300 případů této choroby ve více než 40 zemích.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přes 80 procent případů opičích neštovic v nynější vlně epidemie připadá na Evropu, infekce se ale rozšířila také do Severní a Jižní Ameriky či Austrálie. WHO registruje zatím jedno úmrtí. Nemoc se objevila rovněž v Česku.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko lékaři opičí neštovice

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy