Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Informovala o tom dnes agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.
"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.
Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.
Nelegální migrace do Litvy z Běloruska začala dramaticky narůstat po uvalení posledních sankcí Západu na běloruský režim. Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní Lukašenkův režim z toho, že umožňuje migrantům Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i schengenského prostoru. Vilnius se domnívá, že většina lidí, kteří se v poslední době snaží dostat do pobaltské země, cestovala letecky z Iráku do Běloruska.
Johanssonová nyní slíbila, že EU Litvě pomůže. "Vyšlu delegaci, která tady stráví několik dní, aby detailně probrala možnosti financování dobrého systému ochrany hranic, jenž zahrnuje monitorování a ochranu před nelegálními migranty," nechala se slyšet a poznamenala, že EU na tento účel do roku 2022 vyčlení 20 až 30 milionů eur (přibližně 509 až 760 milionů korun).
Litevská vláda hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle ní odhadem více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliard korun). EU přitom obvykle neposkytuje své finance na budování hraničních bariér a plotů, poznamenala AP. "Nakonec ji (bariéru) postavíme bez ohledu na to, kolik pomoci nám pošle EU. Hranice musí být chráněna," prohlásila litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Ochrana vnějších hranic je ve výlučné pravomoci jednotlivých členských zemí evropského bloku, podporu zemím na migrací daleko zatíženějším jihu poskytuje například unijní agentura Frontex.
Lukašenko minulý měsíc uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné, a tak, jak si to může dovolit. Na konci května se podle agentury Interfax nechal slyšet, že Bělorusko bylo bariérou na cestě nelegálních migrantů a pašování drog do Litvy, ale vzhledem k politickému tlaku ze Západu se Minsk zamyslí, zda se mu to dále vyplatí.
Litevská pohraniční stráž dnes mezitím oznámila, že její kapacita přijímat nové běžence dosáhla limitu a vyzvala vládu, aby migranty přemístila do jiných zařízení.
Související
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
Nepřijatelné, příště ji sestřelíme. Varšava bude s NATO řešit ruskou raketu v Polsku, Litva chce nekompromisní reakci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák