Rusko přepisuje dějiny. 2. světová válka byla následkem paktu Ribbentrop-Molotov, usnesl se estonský parlament

Ve sporu o události předcházející začátku druhé světové války estonský parlament ve středu vyzval Rusko, aby uznalo roli Sovětského svazu coby "jednoho z hlavních iniciátorů" světového konfliktu. Podle agentury DPA proti tomuto usnesení hlasoval jediný poslanec. Estonští zákonodárci v něm také odsoudili "snahy úřadů Ruské federace o přepisování dějin".

V usnesení parlamentu se píše, že druhá světová válka byla "přímým následkem" německo-sovětské dohody o neútočení ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov, a jejího tajného dodatku o rozdělení sfér vlivu.

DPA napsala, že parlament text usnesení přijal několik měsíců před 80. výročím okupace Estonska Rudou armádou a jeho následného začlenění do Sovětského svazu. Stejný osud potkal i další dva baltské státy, Litvu a Lotyšsko.

O události před začátkem druhé světové války vede s Ruskem měsíce spory Polsko poté, co ruský prezident Vladimir Putin před časem řekl, že se na počátku války podílela Varšava, a to svými územními požadavky vůči Československu.

Kreml se odvolává na to, že Sovětský svaz uzavřením paktu Ribbentrop-Molotov chtěl odvrátit útok ze strany nacistického Německa. Německý wehrmacht vpadl do Polska 1. září 1939, nedlouho poté na něj z východu zaútočil i Sovětský svaz. Tažení proti Sovětskému svazu zahájilo Německo v červnu 1941.

Současní ruští představitelé připomínají, že Sovětský svaz přinesl v boji proti hitlerovskému Německu obrovské oběti a rozhodujícím způsobem přispěl k jeho porážce. Na 9. května jsou v Rusku naplánovány velkolepé oslavy vítězství ve druhé světové válce.

Související

Satelit, ilustrační foto

Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů

Estonsko obvinilo Rusko z porušování mezinárodních pravidel ohledně vzdušného prostoru tím, že ruší signály navigačního systému GPS. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna plánuje tuto záležitost projednat se svými partnery v NATO a Evropské unii. Informuje o tom agentura Reuters.

Více souvisejících

estonsko Rusko Vjačeslav Michajlovič Molotov Joachim von Ribbentrop Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy