Europoslanci mají na začátku února napilno. Čím se zabývají?

Komentář - Evropský parlament, který má kvůli brexitu od minulého pátku o 46 poslanců méně, čeká poměrně krušný týden. Europoslanci dotčených parlamentní výborů budou diskutovat na téma koronaviru a v tomto smyslu na ochranu veřejného zdraví, dalším bodem bude slyšení předsedkyně Evropské centrální banky, debata o budoucím vztahu EU se Spojeným královstvím a mnohem víc. Na řadu opět přijde i problematika zneužívání unijních dotací nebo obchodní dohoda s Vietnamem.

Od pátku 31. ledna, tedy spíše od 1. února 2020, zasedá v Evropském parlamentu 705 poslanců. Jedná se tak o razantně menší počet členů, než na jaký byli úředníci EU v posledních několika dekádách zvyklí. Důvodem je skutečnost, že Spojené království, po více než třech a půl letech od konání „brexitového“ referenda, oficiálně vystoupilo ze struktur Evropské unie. Některé britské mandáty byly rozděleny mezi podreprezentované členské země, ostatní zůstávají v pomyslné rezervě pro případné rozšiřování EU.

Evropský parlament nicméně i po brexitu čeká spousta práce. Zpočátku nového týdne proběhne každoroční debata s výkonnou ředitelkou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí Andreou Ammonovou. Poslanecký výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví bude pokračovat v debatě ohledně koronaviru a opatření, která by měla být přijata za účelem ochrany veřejného zdraví nejen občanů Evropské unie. Současně má být v pondělí prezentována současná situace v procesu zřizování úřadu evropského veřejného žalobce.

V následujících dnech pak budou europoslanci řešit například budoucí uspořádání vztahů mezi EU na straně jedné a Spojeným královstvím na straně druhé. Jednotlivé politické skupiny Evropského parlamentu v průběhu týdne předloží své návrhy týkající se podoby ukotvení budoucích vztahů s Británií a následně proběhne diskuze o tom, jakým směrem negociace s britskými představiteli vést.

Důležitým dnem na poli europarlamentu bude bezesporu také čtvrtek, kdy má proběhnout slyšení ve výboru pro ekonomické a měnové záležitosti s novou předsedkyní Evropské centrální banky – Christine Lagardeovou. Bude se jednat o vůbec první slyšení s novou předsedkyní nejdůležitější unijní měnové instituce, a to navíc v době, kdy se blíží parlamentní hlasování o roční zprávě ECB.

Evropští poslanci se během týdne budou také připravovat na blížící se hlasování o obchodní dohodě EU s Vietnamem. Diskuze se povede také ohledně znovuotevření trestního stíhání proti českému premiérovi Andreji Babišovi, který byl před několika lety obviněn za zneužívání unijních dotací. Citlivými body diskuzí v europarlamentu budou následně i ilegální obchod se zvířaty, humanitární situace na evropských hranicích ve spojitosti s uprchlíky, strategie EU pro rovnost mužů a žen nebo také boj proti antisemitismu a rasismu napříč Evropou.

Související

Evropská Unie

EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu

Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) vietnam evropský parlament Brexit Velká Británie Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy