NÁZOR - Koronavirová krize je symetrickým šokem, konstatuje Megan Greeneová v komentáři pro server Politico. Ekonomka působící na Harvard Kennedy School poukazuje, že některé země sice vykazují větší počet obětí než jiné, žádná ale nebude ušetřena dopadů uzavření obchodů a dalších opatření, která mají dostat epidemii pod kontrolu.
Dopad je ničivý
Zotavení ovšem bude zřejmě odlišné a jednotlivé země se z krize dostanou různým tempem, s ohledem na strukturu svých ekonomik a finanční podporu, kterou mohou poskytnout pracovníkům a firmám během aktuálního propadu, očekává ekonomka. Platí to podle ní především o eurozóně, kde bude prohlouben rozdíl mezi severem a jihem.
"Při tolika nezodpovězených otázkách o epidemii je jedinou jistotou, že její ekonomický dopad je již ničivý," píše Greeneová. Upozorňuje, že eurozóna nevstoupila do krize na pevných nohou a v posledním čtvrtletí roku 2019 rostla jen o 0,1 % ve srovnání s předchozím kvartálem.
První letošní čtvrtletí bylo mnohem horší a HDP eurozóny se díky uzavírání ekonomik ve snaze zadržet koronavirus propadlo o 3,8 %, poukazuje odbornice. Dodává, že podle odhadů Evropské komise se hospodářský výkon eurozóny propadne tento rok o 8 %, ale příští rok vykáže šestiprocentní růst.
Francie a Itálie se technicky ocitly v recesi - jejich HDP klesal dvě čtvrtletí po sobě -, zatímco Španělsko zaznamenalo největší propad HDP od zavedení kvartálního měření v roce 1995, uvádí Greeneová. Doplňuje, že i země jako Švédsko, které nezavedlo striktní karanténu, či Česká republika, která byla epidemie velkého rozsahu víceméně ušetřena, očekávají letos šestiprocentní propad svých ekonomik.
Měsíční data ukazují ještě pochmurnější obraz, jelikož maloobchodní tržby se v důsledku uzavření většiny provozoven, k němuž v březnu došlo v eurozóně, meziměsíčně propadly o 11,2 % a německé továrny vykázaly rekordní meziměsíční propad výroby o 15,6 %, varuje ekonomka. Připomíná, že v dubnu poklesl index nákupních manažerů ve službách a výrobě na 13,5 bodu, což je nejnižší zaznamenaná hodnota.
Evropská komise sice předpokládá, že dojde k oživení ve tvaru V, to je však podle expertky v Evropě značně nejisté, jelikož mnoho malých podniků nevyhnutelně zkrachuje a navíc hrozí další vlny epidemie.
Nerovné podmínky
"Pak je zde fakt, že ne všechny země jsou stejně vybavené, aby se odrazily zpět," pokračuje Greeneová. Obává se, že s ohledem na dříve existující nerovnováhu v eurozóně bude oživení pomalejší na jihu Evropy.
Itálie a Španělsko, dvě nejrychleji a nejtvrději zasažené země eurozóny, potápí stupňující se veřejné zadlužení, které omezuje jejich schopnost poskytovat ekonomice stimuly, vysvětluje odbornice. Poukazuje, že Itálie dlužila v roce 2019 na 135 % svého HDP, Španělsko 96 %, zatímco Řecko, které sice jednalo rychle a omezilo dopady koronaviru, nadále trpí nejvyšší zadlužením z evropských zemí, které dosahuje 177 % HDP.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud srovnáme situaci těchto států s Německem, kde se veřejný dluh pohybuje pod 60 % HDP a rozpočet je v přebytku, nepřekvapí, že tato země má mnohem větší manévrovací prostor, který se projevil v pomoci poskytované tamním firmám, uvádí ekonomka. Podotýká, že německá ekonomika tvoří 28 % eurozóny, ale hned 52 % veškeré dosavadní finanční pomoci na zmírnění dopadu protikoronavirových opatření bylo poskytnuto právě v Německu.
Dalším faktorem ovlivňujícím rychlost zotavení je podle expertky struktura ekonomiky jednotlivých zemí a ty státy, kde převažují malé a střední podniky, budou mít větší problém, jelikož tento typ podniků zpravidla nedokáže poskytnout bankám dostatečné záruky na úvěry.
"To je znovu špatná zpráva pro jih," deklaruje ekonomka. Konstatuje, že malé a střední podniky generují 67 % přidané hodnoty v Itálii, 63,5 % v Řecku a 61,3 % ve Španělsku, zatímco unijní průměr je 56 % a v Německu ještě o 2 % nižší.
Malé a střední firmy také zaměstnávají 88 % lidí v Řecku, 78,5 % v Itálii a 72 % ve Španělsku, přičemž průměr v EU je 67 % a v Německu jde o 64 %, nastiňuje Greeneová. Dodává,že jižní země jsou také závislé na tvrdě zasažených sektorech, které se budou zotavovat dlouho - turismu, cestování a pohostinství -, přičemž jen turismus tvoří 20 % HDP Řecka, 15 % HDP Španělska a 13 % HDP Itálie a Kypru.
Nedostatečná společná evropská odpověď na krizi znamená, že epidemie a její důsledky zřejmě dále posílí rozdělení eurozóny, protože dosavadní stimuly byly ponechány na národních vládách, jejichž dluhopisy pouze nakupuje Evropská centrální banka (ECB), aby zajistila, že jejich cena zůstane nízko, rekapituluje odbornice. Za problém považuje to, že ECB toto nemůže činit věčně, navíc za situace, kdy se dostává pod tlak německého ústavního soudu ohledně své politiky během předchozí krize eurozóny.
Nejen eurozóna bude čelit zhroucení ekonomické aktivity a kupícím se dluhům, avšak společná měna pro velmi rozdílné ekonomiky z ní činí unikum, deklaruje ekonomka. Dodává, že pandemie prohlubuje dřívější rozdíly mezi jihem a severem eurozóny a přináší podstatné riziko, že měnová unie směřuje k další dluhové krizi.
"Evropští politici tak možná opět budou muset volit mezi multilateralizací dluhů a přijetím rizika bohatších zemí za ty méně odolné, nebo dalším kolem záchranných balíků a bolestných úspor na jihu," uzavírá Greeneová.
Související
Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
eurozóna , Ekonomická krize , EU (Evropská unie) , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 40 minutami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 1 hodinou
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
Více než deset žen obvinilo amerického iluzionistu židovského původu Davida Copperfielda ze sexuálního obtěžování, k němuž mělo dojít v letech 1980 až 2014. Informoval o tom deník The Guardian.
Zdroj: Libor Novák