Francie zahajuje vyšetřování po odhaleních o špionážním programu Pegasus

Pařížská prokuratura dnes zahájila vyšetřování v návaznosti na víkendová odhalení o údajných snahách různých zemí sledovat novináře či aktivisty skrze program Pegasus izraelské společnosti NSO Group. Podle zjištění listu Le Monde vybraly v roce 2019 marocké tajné služby ke sledování také telefonní čísla francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a 15 členů tehdejší vlády včetně premiéra Édouarda Phillippa.

Emmanuel Macron používá dva mobilní telefony. Dva iPhony jsou vidět také na rohu jeho stolu na oficiálním prezidentském portrétu. Telefonní číslo, které se objevilo na seznamu potenciálně sledovaných programem Pegasus, prezident používá nejméně od roku 2017 do současnosti, uvedl Le Monde.

Společnost NSO Group odmítla, že by prezident Macron byl v minulosti nebo v současnosti předmětem zájmu jejích klientů. Le Monde ale zdůrazňuje, že NSO Group neuvádí, o jaké informace opírá své tvrzení, a dodává, že přítomnost tohoto sledovacího programu v telefonu dovede odhalit jen hrstka odborníků. Le Monde přiznává, že pro potvrzení napadení prezidentova telefonu by byl potřeba fyzický přístup k přístroji, který ale tyto noviny nemají.

Francouzská investigativní redakce Mediapart a dva její reportéři tvrdí, že jejich aktivity špionážním programem Pegasus monitorovalo Maroko.

Prohlášení prokuratury uvádí, že nové vyšetřování vychází z podezření z různých trestných činů včetně narušení soukromí, nelegálního použití osobních údajů a nelegálního prodeje programu typu spyware. Úřad nezmiňuje žádné konkrétní podezřelé, což je ale podle agentury AP ve francouzském systému běžné.

Krok přichází po stížnosti redakce Mediapart, která v pondělí na twitteru napsala, že marocké tajné služby nasadily sledovací program Pegasus do mobilních telefonů reportérů Lénaïg Bredouxové a Edwyho Plenela. Maroko toto tvrzení odmítlo. Podle agentury AFP se očekává podobná stížnost časopisu Canard enchaîné.

"Tuhle záležitost se podaří objasnit jedině tehdy, když se zapojí justice a provede nezávislé vyšetření rozsáhlé špionáže organizované Marokem ve Francii," míní Mediapart.

Vývoj ve Francii je dalším z dopadů skandálu vyvolaného víkendovými odhaleními mezinárodního konsorcia médií včetně deníků The Guardian, The Washington Post a Le Monde. Novináři se dostali k souboru 50.000 telefonních čísel, které údajně zákazníci NSO Group uvedli jako možné cíle sledování skrze její nejznámější produkt Pegasus. Podle závěrů mezinárodní investigace bylo mezi potenciálními cíli mimo jiné nejméně 180 novinářů v Indii, Mexiku, Francii či v Maďarsku. Analýza malého vzorku telefonních čísel pak údajně ukázala, že v telefonech skutečně byly stopy po použití špehovacího systému.

Program Pegasus podle výrobce dokáže "sbírat data z mobilních zařízení konkrétních jedinců", může být nainstalován na dálku a následně monitorovat komunikační aplikace či aktivovat kameru a mikrofon. NSO Group prezentuje Pegasus jako nástroj boje proti terorismu a kriminalitě, zpráva projektu Forbidden Stories je podle firmy "plná špatných předpokladů a nepotvrzených teorií".

Související

Král Charles III.

Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma

Za zlověstné signály mohou někteří Britové považovat poslední informace zevnitř monarchie. Zatímco král Karel III. se vrátil k povinnostem a chystá se dokonce do ciziny, princezna Kate, která si vyslechla stejnou diagnózu, se nadále drží v ústraní. Nebude ani součástí královské delegace do zahraničí. 

Více souvisejících

Francie špionáž

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy