Po 16 letech a čtyřech vládních mandátech končí éra německé kancléřky Angely Merkelové, která ve volbách 26. září již nekandiduje. Merkelovou, která za své vlády musela řešit řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět, a která za sebou nechává hospodářsky i politicky silnou zemi, mnozí Němci vnímají jako záruku stability a předvídatelnosti.
Herfried Münkler, jeden z předních německých politologů, ji označil za šťastnou náhodu, která Německo potkala.
Do kancléřského úřadu vstoupila Merkelová poprvé v roce 2005, o tři roky později již musela řešit vážné dopady světové hospodářské krize na budoucnost eurozóny, jejíž někteří členové se potýkali s velkým zadlužením. V roce 2013 vypukla ukrajinská krize, která vyvrcholila ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny a anexí ukrajinského autonomního poloostrova Krym v březnu 2014 Ruskem. Poté v rychlém sledu následovaly v roce 2015 migrační krize, kdy Evropská unie a především Německo čelily přílivu běženců, odchod Británie z Evropské unie v lednu 2020 a vypuknutí dosud neskončené pandemie nemoci covid-19.
Ať již Němci mají na Merkelovou, její rozhodování či její konzervativní unii CDU/CSU jakýkoli názor, drží si kancléřka v průzkumech veřejného mínění stále vysoké hodnocení. Podle aktuální sondáže Politbarometer televize ZDF je osmdesát procent respondentů přesvědčeno, že Merkelová jako spolková kancléřka odvádí dobrou práci, opačný názor má 17 procent.
"Merkelová byla kotvou stability. Většina Němců se na ni spoléhala a ve společnosti měla pověst nezkorumpované političky," říká osmnáctiletý Malte Joosten, který v Hamburku studuje práva. "Obzvláště v krizích na ni bylo velké spolehnutí," dodává student s tím, že Němci dobře věděli, jak se kancléřka zachová. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla známá i v zahraničí.
"Pro Německo to byla šťastná náhoda, protože za složitých podmínek byl právě její zdrženlivý a řekněme typicky ženský vládnoucí styl nehnaný testosteronem pro Německo dobrý," domnívá se emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. S ohledem na historii poukázal na to, že jakmile Německo mocensky posílilo, vždy proti němu začaly v Evropě vznikat koalice, které se snažily váhu Berlína vyrovnat.
"Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou," říká Münkler o době, kdy se Německo vyrovnávalo s nedostatečným výkonem hospodářství a s problémy spojenými se znovusjednocením země. "Za finanční krize se již ale ukázalo, že Němci mají větší váhu než ostatní," uvádí. "Schröder by třeba v takovém případě bouchnul do stolu a řekl basta, konec debaty, já rozhodnu. A to by byl problém," domnívá se. "Merkelová se dokázala svým stylem vlády vyvarovat toho, že by se ostatní státy stavěly odmítavě. Německá moc se stala tak trochu neviditelnou," doplňuje s tím, že to je oním šťastným přínosem Merkelové Německu.
O tom, že Německo za vlády Merkelové mocensky výrazně posílilo, je přesvědčen i historik a žurnalista Ralph Bollmann. Ten v červenci vydal osmisetstránkovou biografii Merkelové s podtitulem Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba).
"Německo za 16 let vládnutí Merkelové neuvěřitelně na poli světové politiky posílilo, přesto o to Merkelová vůbec neusilovala," říká Bollmann, podle kterého je německé vůdčí postavení důsledkem krizí v čele s tou eurozóny. "Ona to svým způsobem vše řešila tak, aby to bylo pro Evropu a svět co nejvíce přijatelné," říká. Podobně se vyjadřuje i Münkler.
"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," říká Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí.
Podle Münklera to ale neplatilo vždy. "Dokázala učinit rychlá a svým způsobem divoká rozhodnutí, jako byl odklon od jaderné energetiky," uvedl. Německo se v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo s atomovými elektrárnami skončit, poslední reaktory odstaví nejpozději do konce roku 2022. Naopak příliš pozdě přišla s rozhodnutím k uprchlické krizi. "Spolehla se na to, že platí (evropský azylový systém) Dublin," dodává s tím, postoj mohla podle něj Merkelová zaujmout již o tři čtvrtě roku dříve.
Související
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Angela Merkelová , Německo , Konzervativní unie CDU/CSU
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 1 hodinou
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 1 hodinou
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 1 hodinou
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 2 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 2 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 2 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 3 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 4 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 5 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 6 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 6 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 6 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 8 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS, které údajně Ukrajina obdržela od Spojených států. Některé z nich prý byly sestřeleny nad anektovaným Krymským poloostrovem, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák