Máme jen jednu planetu! V Evropě protestovaly za lepší klima statisíce lidí

V evropských městech dnes vyšly do ulic statisíce mladých lidí v rámci demonstrací za lepší ochranu klimatu. V centru Říma protestovalo 200.000 lidí, dalších 150.000 demonstrantů hlásil Milán a celkem podle pořadatelů ve 160 italských městech žádalo politiky o rozhodnější postup proti oteplování planety přes milion mladých.

Dnešní demonstrace jsou vyvrcholením protestního Týdne pro klima, který začal minulý pátek, kdy do ulic po celém světě rovněž vyšly statisíce lidí. Pravidelné páteční protesty Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) iniciovala před rokem švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se dnes zapojí do demonstrace v kanadském Montrealu.

Také v Gretině vlasti vyšli lidé do ulic větších měst, jako jsou Stockholm, Uppsala nebo Malmö. Dohromady byly různé akce a manifestace plánovány na více než 100 místech. Ve švédské metropoli Stockholmu se podle organizátorů demonstrace účastnilo až 40.000 lidí.

Stockholm! #FridaysForFuture #ClimateStrike https://t.co/1LelonngWE

— Greta Thunberg (@GretaThunberg) September 27, 2019

V Římě dnes demonstrantům přálo slunečné počasí a centrem pochodovalo na 200.000 lidí, kteří nesli například transparenty s nápisy "Máme jen jednu planetu" nebo "My jsme změna". V Miláně se podle deníku La Repubblica na demonstraci se školáky často vypravili i jejich rodiče či prarodiče.

Buongiorno Roma, you look beautiful today! ?? #GlobalClimateStrike #ClimateStrike #FridaysForFuture pic.twitter.com/oQtshYEYH4

— FYEG #ClimateStrike (@FYEG) September 27, 2019

"V Římě bylo 200.000 lidí, to byla největší akce, následoval Milán se 150.000. V Neapoli bylo 80.000 lidí, 50.000 ve Florencii, 20.000 v Turíně a Bologni a 10.000 v Palermu a Bari," řekl médiím italský zástupce hnutí Fridays for Future Gianfranco Mascia.

V Neapoli nesli účastníci mimo jiné slogan "Chceme horkou pizzu, ne horkou planetu", v Janově "Bez budoucnosti nemá cenu studovat".

Na vysoké účasti má zřejmě svůj podíl i ministr školství Lorenzo Fioramonti. Ten tento týden oznámil, že školám předal instrukci, aby případnou páteční absenci žáků kvůli účasti na demonstracích považovaly za omluvenou.

"Dnes to bude největší klimatická stávka v dějinách Rakouska," prohlásila už dopředu Veronika Winterová z rakouské buňky hnutí Fridays for Future. Policie jí později dala za pravdu, když odhadla, že ve Vídni demonstrovalo asi 30.000 lidí, v Innsbrucku kolem 18.000 a další tisíce mladých se podílely na akcích ve Štýrském Hradci, Bregenzi či Linci. Například jenom v posledně jmenované hornorakouské metropoli přišlo kolem 9000 lidí.

V německých městech byla dnes účast na klimatické stávce podle agentury DPA výrazně nižší než před týdnem. V Hamburku vzdorovalo deštivému počasí podle policie 3200 účastníků, v Mnichově se manifestačního průvodu centrem města zúčastnilo na 2000 lidí. Podobné akce dnes byly ohlášeny v nejméně 65 německých městech.

Při teplotách kolem 27 stupňů dnes zažil největší klimatickou demonstraci od počátku hnutí španělský ostrov Mallorca. Podle policejních odhadů se průvodu v Palmě de Mallorca zúčastnilo nejméně 5000 lidí, kteří nesli transparenty s nápisy jako "Svět umírá" nebo "Bojujeme za svou budoucnost".

Mládež na Mallorce nezůstala sama. Socialistický starosta Palmy José Hila prostřednictvím twitteru vyzval občany a firmy, aby se zapojily do boje proti změně klimatu, jehož důsledky jsou podle něj "každým dnem zřetelnější". "Naše město ležící přímo na pobřeží nepochybně pocítí strašné důsledky, pokud hladina moře stoupne," varoval Hila.

Dnešní demonstrace začaly na Novém Zélandu, kde mladí lidé vyšli k parlamentu ve Wellingtonu. Obavu z globálního oteplování vyjádřili školáci také třeba v indickém městě Dharmsála, informovala agentura AP.

Související

Ministerstvo životního prostředí

Ekologičtí aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, žádají rychlý konec uhlí

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Více souvisejících

FridaysForFuture Itálie Rakousko Greta Thunbergová (aktivistka) Švédsko Demonstrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy