Šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová se minulý víkend, kdy se uskutečnilo druhé kolo odložených komunálních voleb, snažila navzdory neúspěchu tvářit spokojeně. Přestože se jejímu bývalému partnerovi a straníkovi Louisi Alliotovi podařilo pro Národní sdružení získat v Perpignanu nejvíc hlasů od roku 1995, na celostátní úrovni jí zbyly oči pro pláč.
"Úspěch krajní pravice není pouze symbolickým triumfem, ale opravdovým zlomem," snažila se předsedkyně tvářit optimisticky. Někdejší kandidátka na francouzskou prezidentku se rovněž nechala slyšet, že by chtěla zabodovat i v nadcházejících regionálních volbách, které se uskuteční příští rok, a že se v roce 2022 opět účastní boje o Elysejský palác.
O aktuálním dění na francouzské politické scéně informoval John Lichfield, analytik serveru POLITICO, bývalý redaktor britského deníku The Independent, který byl 20 let korespondentem francouzského magazínu Paris.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyšel z voleb zrovna nejlépe. Jeho centristické a současné koaliční hnutí En Marche! totiž porazili v několika městech Zelení, kteří momentálně ovládnou velká města jako například Bordeaux, Štrasburk nebo Lyon. V Paříži se k moci zase dostali socialisté. Nicméně ani Le Penová si v nich nepolepšila, ač se tváří, že tomu tak není.
Perpignanský triumf byl pro Alliota a obecně krajní pravici sice vítězstvím, ale samotné Le Penové příliš nepomohl, spíš naopak. Její bývalý partner se totiž rozhodl nasadit úplně jinou strategii a v předvolební kampani se od své strany symbolicky distancoval. Její logo i název chybělo na všech jeho plakátech.
Nasadil tvář představitele ještě extrémnější pravice a vůči své šéfce se začal dokonce nepřímo vymezovat. Veřejně se prezentoval například s Robertem, úspěšným nezávislým starostou Béziers, který se netají svými sympatiemi ke krajně pravicovým ideologiím.
Ten mu totiž poradil, aby se méně zaměřoval na dosud osvědčenou teorii konfliktní linie, tedy město versus venkov, a naopak se ještě radikálněji vymezil vůči Macronově politice a "politickému islámu". Čili jediné, co může Le Penová v Perpignanu slavit, je vítězství její strany, nikoliv jí samotné.
Národní sdružení je tvrdou opozicí současnému prezidentovi. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 se jí podařilo získat první místo, zatímco vládní En Marche! nechala o jedno procento za sebou. Proto také předpokládala, že má další podporu zajištěnou i v nadcházejících komunálních volbách.
Národní sdružení se ale pak dostalo do finančních problémů kvůli komplikacím s dříve poskytnutou ruskou půjčkou. V důsledku toho získalo v současných volbách výrazně méně zastupitelských křesel. V roce 2014 se tehdy ještě Národní frontě podařilo obhájit 1438 mandátů v 463 francouzských městech. V neděli tomu bylo 840 v 258 obcích.
Pokud jde o místa starostů, tak Národní sdružení získalo tři a ztratilo dvě. Rovněž se mu nepodařilo získat vliv v městské radě Marseille, které dlouhodobě čelí problémům s přistěhovalci, a proto v něm také má své tvrdé voličské jádro. Tyto výsledky jsou pro potenciální budoucí prezidentku Francie katastrofální, čehož si všímají její straníci. Zároveň si ale uvědomují politické dopady koronakrize, kvůli níž se muselo plánované březnové druhé kolo odložit na červen, a která měla možná také za následek nižší účast pod 50 %.
I tak ale Le Penová ve své straně postupně ztrácí dřívější podporu. Zatímco Zelení slaví své vítězství ve francouzských metropolích, členové Národního sdružení si anonymně stěžují novinářům na naprosto tristní výkon své šéfky během epidemie covid-19 a její otevřený odpor vůči londýnským oslavám 80. výročí projevu Charlese de Gaulla vyzývajícího Francouze k odboji vůči německé okupaci.
V Bretani, odkud tehdy všichni dospělí muži vypluli do Anglie, jí doslova vypískali. I tak ale existuje v Národním sdružení pevné konzervativní křídlo, které se vůči De Gaullovi otevřeně vymezuje, a které se netají svojí podporou proněmeckého režimu Vichystické Francie. Někdejšímu prezidentovi vyčítají například jeho roli v Alžírské osvobozenecké válce, kdy se dostatečně nepostavil za francouzské osadníky.
Šéfka Národního sdružení také čelí výčitkám, že během koronakrize nedokázala vytěžit z Macronovy nepopularity, která se jí mohla stát esem v rukávu. Nedávné předvolební průzkumy jí sice připisují podporu v prezidentských volbách 2022, kdy by v prvním kole mohla současného francouzského prezidenta dokonce i porazit. V závěrečném klání by mu však opět podlehla, byť ne s takovým rozdílem jako v roce 2017.
Související
Znepokojení ve Francii: Průzkum ukázal, kdo může vyhrát příští volby prezidenta
Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy
Marine Le Pen , Francie , volby ve Francii , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková