Merkelová jedná se spolkovými zeměmi, problémem jsou úniky do médií

Jednání německé kancléřky Angely Merkelové o karanténních opatřeních s premiéry spolkových zemí jsou důvěrná, mnohá média přesto mají velmi podrobný přehled nejen o tématech, ale i o rozpoložení účastníků. Problémem jsou také vlekoucí se debaty, které trvají dlouho do noci. Politici proto nevylučují, že se místo digitálního formátu vrátí zpět k osobnímu setkání a ve hře jsou i veřejné rozpravy.

Média v čele s agenturou DPA, magazínem Der Spiegel či bulvárním deníkem Bild díky svým zdrojům vždy přesně ví, jaké body zrovna kancléřka s premiéry projednává. V jejich zpravodajství nechybí ani citáty účastníků. Novináři tak tento týden takřka dvě hodiny před tiskovou konferencí Merkelové věděli, že Německo z preventivních důvodů nebude podávat vakcínu od společnosti AstraZeneca lidem mladším 60 let.

"S médii máme problém. Sezení jsou děravá jako švýcarský sýr," řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf hesenského úřadu vlády Axel Wintermeyer. "Všechny návrhy a úvahy takřka zároveň zveřejňují i určitá média, což vede k tomu, že před samotnou schůzkou nikdo nic konkrétního nepředloží," dodal.

Postup, kdy se ministři s kancléřkou o zásadních změnách radí až během zasedání svého grémia, považují mnozí za chybu, která vede k polovičatým a špatným rozhodnutím. "Příkladem je velikonoční klid," řekl durynský premiér Bodo Ramelow. Na konci března se Merkelová s premiéry po náročném nočním jednání dohodla, že Německo se přes velikonoční svátky uchýlí do krátkodobé přísné uzávěry. O den později kancléřka v prohlášení k národu uvedla, že takové rozhodnutí byla chyba, za kterou se omlouvá a za kterou přijímá odpovědnost.

Premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová jako hlavní problém vidí to, že premiéři jednají přes internet. "Před pandemií jsme seděli sami bez spolupracovníků s kancléřkou v jedné místnosti. Ven se tak dostalo jen máloco," řekla Dreyerová, podle které není možné kontrolovat, kdo všechno digitální rozpravu poslouchá.

Wintermeyer se domnívá, že přístup novinářů není omezen jen na zvuk, ale že média mají i video. "Člověk se tak může dočíst, kdo si při jednání četl noviny nebo jak se účastníci tvářili," řekl.

Nespokojenost dávají veřejně najevo i vlivní premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet. "Takhle to dál nejde," prohlásil na tiskové konferenci Laschet, který je zároveň šéfem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU). Výhrady měl nejen k dlouhým debatám, které trvají do noci, ale také k digitálnímu formátu. "Další jednání ministerských předsedů by se mělo konat prezenčně stejným způsobem, jakým jednají Spolkový sněm a Spolková rada," dodal Laschet s odkazem na zasedání obou parlamentních komor.

Jasno má Laschet i o účastnících. "Jednání se musí opět omezit na 16 premiérů a premiérek a jejich šéfů úřadů vlád a na kancléřku a šéfa úřadu kancléřství, ale 60, 70 nebo 80 lidí, jak je to nyní, rozhodně nevede k efektivitě a ke krizovému řízení," řekl.

Změny žádá i Söder. "V první řadě jsem pro to, abychom začínali dříve a ne ve 14:00 nebo v 15:00," uvedl o obvyklém termínu začátku jednání s Merkelovou. Chce také, aby debaty byly rychlé a efektivní, což vyžaduje pečlivou přípravu pro zasedání. Má i recept na to, jak průsakům do médií zabránit. Řešením, jak řekl v rozhlasové stanici Bayern 2, je konference otevřít veřejnosti stejně jako jednání parlamentu. "Jinak to stejně vede jen k únikům informací a ke zmatkům," dodal.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo Markus Söder Armin Laschet (CDU)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy