Jednání německé kancléřky Angely Merkelové o karanténních opatřeních s premiéry spolkových zemí jsou důvěrná, mnohá média přesto mají velmi podrobný přehled nejen o tématech, ale i o rozpoložení účastníků. Problémem jsou také vlekoucí se debaty, které trvají dlouho do noci. Politici proto nevylučují, že se místo digitálního formátu vrátí zpět k osobnímu setkání a ve hře jsou i veřejné rozpravy.
Média v čele s agenturou DPA, magazínem Der Spiegel či bulvárním deníkem Bild díky svým zdrojům vždy přesně ví, jaké body zrovna kancléřka s premiéry projednává. V jejich zpravodajství nechybí ani citáty účastníků. Novináři tak tento týden takřka dvě hodiny před tiskovou konferencí Merkelové věděli, že Německo z preventivních důvodů nebude podávat vakcínu od společnosti AstraZeneca lidem mladším 60 let.
"S médii máme problém. Sezení jsou děravá jako švýcarský sýr," řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf hesenského úřadu vlády Axel Wintermeyer. "Všechny návrhy a úvahy takřka zároveň zveřejňují i určitá média, což vede k tomu, že před samotnou schůzkou nikdo nic konkrétního nepředloží," dodal.
Postup, kdy se ministři s kancléřkou o zásadních změnách radí až během zasedání svého grémia, považují mnozí za chybu, která vede k polovičatým a špatným rozhodnutím. "Příkladem je velikonoční klid," řekl durynský premiér Bodo Ramelow. Na konci března se Merkelová s premiéry po náročném nočním jednání dohodla, že Německo se přes velikonoční svátky uchýlí do krátkodobé přísné uzávěry. O den později kancléřka v prohlášení k národu uvedla, že takové rozhodnutí byla chyba, za kterou se omlouvá a za kterou přijímá odpovědnost.
Premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová jako hlavní problém vidí to, že premiéři jednají přes internet. "Před pandemií jsme seděli sami bez spolupracovníků s kancléřkou v jedné místnosti. Ven se tak dostalo jen máloco," řekla Dreyerová, podle které není možné kontrolovat, kdo všechno digitální rozpravu poslouchá.
Wintermeyer se domnívá, že přístup novinářů není omezen jen na zvuk, ale že média mají i video. "Člověk se tak může dočíst, kdo si při jednání četl noviny nebo jak se účastníci tvářili," řekl.
Nespokojenost dávají veřejně najevo i vlivní premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet. "Takhle to dál nejde," prohlásil na tiskové konferenci Laschet, který je zároveň šéfem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU). Výhrady měl nejen k dlouhým debatám, které trvají do noci, ale také k digitálnímu formátu. "Další jednání ministerských předsedů by se mělo konat prezenčně stejným způsobem, jakým jednají Spolkový sněm a Spolková rada," dodal Laschet s odkazem na zasedání obou parlamentních komor.
Jasno má Laschet i o účastnících. "Jednání se musí opět omezit na 16 premiérů a premiérek a jejich šéfů úřadů vlád a na kancléřku a šéfa úřadu kancléřství, ale 60, 70 nebo 80 lidí, jak je to nyní, rozhodně nevede k efektivitě a ke krizovému řízení," řekl.
Změny žádá i Söder. "V první řadě jsem pro to, abychom začínali dříve a ne ve 14:00 nebo v 15:00," uvedl o obvyklém termínu začátku jednání s Merkelovou. Chce také, aby debaty byly rychlé a efektivní, což vyžaduje pečlivou přípravu pro zasedání. Má i recept na to, jak průsakům do médií zabránit. Řešením, jak řekl v rozhlasové stanici Bayern 2, je konference otevřít veřejnosti stejně jako jednání parlamentu. "Jinak to stejně vede jen k únikům informací a ke zmatkům," dodal.
Související
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Angela Merkelová , Německo , Markus Söder , Armin Laschet (CDU)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák