Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předložil dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku.
Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), což požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.
Michel a rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhají na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.
Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.
Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.
Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. V Michelově novém návrhu zůstává bod, podle něhož EK navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát který nerespektuje vládu práva, přičemž návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod summitovou dohodu neblokuje.
Michelův návrh počítá i se zásadním poklesem peněz ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliard se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.
O další peníze má přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii.
Naproti tomu vzrůst mají slevy z plateb do víceletého rozpočtu pro bohaté země. S tím však nesouhlasí většina dalších států včetně Česka, což může večerní jednání zkomplikovat.
Nejnovější kompromisní návrh začal po 21:00 Michel s lídry evropských zemí probírat při pracovní večeři. Podle diplomatů se jednání může protáhnout do noci podobně jako v minulých dnech.
Související
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
Charles Michel , Evropská rada , EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
EU se snaží přivést Izrael k rozumu: Izraelské příkazy k evakuaci Rafahu znamenají to nejhorší
před 2 hodinami
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
před 2 hodinami
Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně
před 2 hodinami
Ve Vatikánu zadrželi faráře z Česka. Měl u sebe pistoli
před 3 hodinami
Ruská armáda údajně postupuje. Tvrdí, že dobyla další ukrajinské vesnice
před 3 hodinami
Itálie: Protiofenzíva Ukrajiny byla chyba. Když Putin nechce jednat, Západ se musí víc snažit
před 3 hodinami
Čecha zadrželi ve Vatikánu kvůli zbraním v tašce. Šlo o faráře
před 4 hodinami
Česká diplomacie objasnila, jak momentálně funguje velvyslanectví v Rusku
před 5 hodinami
Putin nařídil ruské armádě manévry s nácvikem použití taktických jaderných zbraní
před 5 hodinami
Počasí: Meteorologové letos poprvé varují před bouřkami. Hrozí do půlnoci
před 6 hodinami
Proč USA odkládaly pomoc pro Ukrajinu? Jeden z politiků konečně prozradil důvod
před 6 hodinami
Vracet uprchlíky na Ukrajinu? Polsko je pro, Maďarsko to dělat nehodlá
před 7 hodinami
Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami
před 8 hodinami
Jednání o příměří není ztraceno. Hamás se vrátí do Káhiry, dorazí i ředitel CIA
před 8 hodinami
Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu
před 9 hodinami
Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas
před 9 hodinami
Záplava výrobků "Made in China" už vadí i EU. Von der Leyenová chce jednat s Ťin-pchingem
před 10 hodinami
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.
Zdroj: Lucie Podzimková