Možnosti eutanazie pro vážně nemocné se v Německu rozšíří

Možnosti eutanazie pro vážně nemocné se v Německu výrazně rozšíří. Vyplývá to z dnešního sledovaného rozhodnutí německého ústavního soudu v Karlsruhe, podle kterého je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje totiž základní práva těžce nemocných.

Ústavní soudci dnes dle serveru spiegel.de uvedli, že mezi základní práva patří i právo svobodně rozhodnout o své smrti. Spadá do něj také možnost rozhodnout se zemřít za pomoci třetích osob, což však kontroverzní paragraf 217 trestního zákoníku platný od konce roku 2015 podle ústavních soudců prakticky znemožňoval.

V Německu není sice eutanazie zcela zakázaná, je ale přísně omezená. Zákon stejně jako v řadě dalších zemí počítá s možností odpojení od přístrojů v případě, že daný pacient jasně stanovil, v jakém momentě už nechce být udržován při životě. V určitých případech je povolená také pomoc k sebevraždě. A to například, když těžce nemocné osobě připravené zemřít její příbuzný předá lék, který její život ukončí. Vzít si ho ale nemocný musí sám.

Aktivní pomoc ke smrti na přání druhého je naproti tomu možné potrestat až pěti lety odnětí svobody. Trestná je také pomoc k sebevraždě, pokud nejde o jednorázový, ale opakovaný případ. Právě této možnosti se týkal odstavec 217 trestního zákoníku, který bránil tomu, aby takovéto služby nabízely firmy nebo různá sdružení, a to třeba i za úplatu. Do problémů se kvůli němu ale v určitých případech mohli podle kritiků dostat i lékaři nebo dobrovolníci pomáhající umírajícím.

Na ústavní soud se proto kvůli odstavci 217 trestního zákoníku, který počítal až s trestem tříletého odnětí svobody, obrátili vedle nevyléčitelně nemocných i lékaři a spolky nabízející asistovanou sebevraždu.

Mezi nemocnými, z nichž v průběhu procesu už několik zemřelo, je i Helmut Feldmann, který trpí nevyléčitelnou nemocí plic. Magazínu Der Spiegel nedávno řekl, že se každý večer modlí za to, aby zemřel v klidu ve spánku, a nikoliv udušením jako jeho otec. "Každý člověk má právo na důstojnou smrt," vyjádřil své přesvědčení.

Ústavní soudci mu dali za pravdu. Předseda soudu Andreas Vosskuhle zdůraznil, že právo na rozhodnutí o vlastní smrti má každý, a to po celý svůj život. "Můžeme jeho rozhodnutí litovat, můžeme udělat vše pro to, abychom ho přemluvili, ale nakonec musíme jeho svobodné rozhodnutí přijmout," uvedl.

Téma asistované sebevraždy je v Německu dlouhodobě kontroverzní. Ukazuje to i rozhodnutí nejvyššího správního soudu v Lipsku z roku 2017, podle něhož nesmí stát v "extrémně ojedinělých případech" nevyléčitelně nemocným odepřít prostředek, který jim umožní "důstojnou a bezbolestnou sebevraždu". Veškeré žádosti nevyléčitelně nemocných o vydání takového prostředku ale navzdory soudnímu rozhodnutí ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) a jemu podřízený úřad zatím odmítli. Ze 137 žadatelů už jich 24 zemřelo.

Řada Němců i proto v posledních letech hledala pomoc v zahraničí. Například ze Švýcarska jim jejich příbuzní mohli dovézt lék, který jejich život ukončil. Další se rozhodli zemřít přímo v této alpské zemi, kde je eutanazie výrazně jednodušší.

Související

těhotenství

Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii

Stále více české populace se staví proaktivně ke svobodě rozhodování v otázkách interrupcí a eutanazie, a tento podíl stoupá. Například téměř čtyři pětiny obyvatel podporují právo žen na svobodné rozhodování o umělém přerušení těhotenství, což je nejvyšší podíl od roku 1990. Tyto zjištění vyplynuly z průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). 

Více souvisejících

eutanazie Německo lékaři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy