O tom, které ze dvou křídel získá v Alternativě pro Německo (AfD) navrch, i o tom, jestli se nejsilnější německá opoziční strana posune ještě blíže krajní pravici, bude rozhodovat její víkendový sjezd v dolnosaském Braunschweigu. Jeden ze dvou předsednických postů by totiž mohl obsadit politik národoveckého křídla AfD kolem kontroverzního šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho.
Delegáti navíc mají hlasovat o tom, že by členství ve straně do budoucna bylo slučitelné se členstvím v krajně pravicových organizacích.
V roce 2013, kdy vznikla, byla AfD především stranou profesorů kritizujících euro, postupně ale těžiště svého zájmu přenesla na téma migrace, islámu nebo kritiky boje proti klimatickým změnám. Ruku v ruce s tím šel posun strany výrazně doprava, čehož si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli AfD začne sledovat.
Posun směrem ke krajní pravici, jak nyní AfD označuje většina západních tiskových agentur, je vidět i na změnách v čele strany. S AfD se rozkmotřilo hned několik jejích bývalých šéfů. Bernd Lucke, který uskupení pomáhal zakládat, letos hovořil o tom, že se AfD stala latentně xenofobní, nacionalistickou stranou s pravicově radikálními elementy. Frauke Petryová, která AfD opustila po parlamentních volbách v roce 2017, zase mluvila o přílišné radikalizaci strany.
Napětí vyvolané těmito změnami a posilováním národoveckého křídla je dobře patrné i před letošním stranickým sjezdem. Jeden z dvojice současných předsedů Jörg Meuthen, který bude usilovat o obhajobu svého postu, se ve středu nechal slyšet, že si nedovede představit spolupráci s Höckem, pokud by se ten stal druhým z předsedů. "Nemůžete být na velitelském můstku a jet dvěma směry. To nejde," řekl osmapadesátiletý politik v televizi ARD a potvrdil tak, jak velké rozdíly mezi oběma tábory panují.
"Naše strana je někdy anarchistickým houfem lidí," podotkl zase nedávno před zahraničními novináři v Berlíně druhý ze současných šéfů AfD Alexander Gauland. Tento osmasedmdesátiletý politik se sice už znova kandidovat nechystá, ale zároveň poznamenává, že "u naší strany člověk nikdy neví". Pokud by hrozilo, že se vedení AfD ujme někdo pro stranu "špatný", je připraven se o post předsedy ucházet znovu. S Höckem, který nechvalně proslul například výrokem kritizujícím památník holokaustu v centru Berlína, by ale na rozdíl od Meuthena problém neměl.
Že by sedmačtyřicetiletý Höcke, který má silnou podporu především ve východoněmecké AfD, kandidoval přímo, se ale neočekává. Pozice jeho křídla by tak v čele strany mohl nově zastupovat devětapadesátiletý poslanec z Berlína Gottfried Curio, který už kandidaturu ohlásil. Ve hře je také čtyřiačtyřicetiletý poslanec ze Saska Tino Chrupalla, který sice přímo do radikálního křídla nepatří, má s ním ale velmi dobré vztahy. O post jednoho z předsedů se bude ucházet i několik dalších kandidátů, velké šance se jim ale nedávají.
Na poměry ve straně ukáže také hlasování o tom, jestli bude mít i do budoucna takzvanou listinu neslučitelnosti. Na ní je seznam zhruba 250 často pravicově-radikálních organizací, jejichž členové nesmí vstoupit do AfD. Část straníků ale požaduje zrušení této listiny.
Na atmosféru v německé společnosti, kde má AfD mnoho příznivců, ale ještě výrazně více odpůrců, zase ukážou protesty, které se během sjezdu očekávají. Svým způsobem proti straně protestuje i automobilka Volkswagen, která je sponzorem haly, v níž se sjezd uskuteční. Nápis "Volkswagen Halle" na ní nechala dopředu zakrýt.
Související
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
V Německu byli napadeni dva politici z protiimigrační strany AfD
Alternativa pro Německo (AfD) , Německo , Björn Höcke (AfD) , Alexander Gauland
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák