Během 16 let v úřadu německé kancléřky zažila Angela Merkelová všechny tři hlavní krize EU v současném století, poukazuje Daniel Hegedüs, politický analytik neziskové organizace The German Marshall Fund of the United States. V komentáři pro server Politico za ně označuje finanční a následnou dluhovou krizi po roce 2008, migrační krizi z roku 2015 a trvající krizi právního státu a demokracie.
Hrozba pro další integraci
Merkelová si vedla velmi dobře v první krizi a úspěšně přežila druhou, avšak právě poslední zmíněná krize bude pro její odkaz určující, míní Hegedüs. Konstatuje, že odcházející kancléřka nejenže problém dodržování právního státu v zemích EU, který představuje z dlouhodobého hlediska největší výzvu pro její další integraci, přenechává svému nástupci, ale za její vlády došlo k přerodu autoritářských ambicí maďarského premiéra Viktora Orbána a polského politika tvrdé ruky Jarosława Kaczyńského v systémové ohrožení EU.
„Merkelová byla trvale kritizována za příliš měkký postoj k Orbánovi a upřednostňování zájmů německého automobilového a výrobního průmyslu před demokratickou integritou EU,“ píše analytik. Podotýká, že politička bývala také obviňována, že ohledně autoritářského vývoje v Maďarsku mlčí, aby udržela černou ovci Evropské lidové strany (ELS), Orbánovu stranu Fidesz, v konzervativní politické rodině.
Autor komentáře nemá pochyby, že Merkelová mohla nastavit jasné limity pro vývoj v Maďarsku i Polsku. Není si ale jistý, zda od jejího nástupce v kancléřském křesle - ať jím bude kdokoliv – lze očekává radikálně odlišný, kritický postoj k autokratům v EU.
Merkelová totiž své strategické volby nečinila sama a jsou hluboce zakořeněné v základních tradicích německé politiky a diplomacie, vysvětluje Hegedüs. Upozorňuje, že tyto tradice sdílejí nejen kancléřčini křesťanští demokraté, ale i sociální demokraté, svobodní demokraté a do menší míry rovněž zelení.
Postoj Německa k Polsku a Maďarsku se tedy neodvíjí pouze od skutečnosti, že tyto země tvoří organickou součást německo-středoevropského průmyslového jádra, a proto jsou velkým a stále rostoucím cílem přímých německých zahraničních investic, míní analytik. Stejně tak soudí, že problém není dán pouze historickou odpovědností, která formuje německou politiku vůči středoevropským a východoevropským zemím, či důležitou rolí, kterou hrál Fidesz v ELS.
„Pod povrchem existují dva strategické hybatele, které formují postoj Berlína k rostoucí autokratizaci v jeho středoevropském sousedství,“ pokračuje Hegedüs. Za první označuje tradiční neschopnost německých elit definovat po sjednocení země národní zájmy v jiných než ekonomických termínech. Toto uvažování podle něj vede k tomu, že geo-ekonomické úvahy převáží nad vším ostatním, což se projevuje i v německém přístupu k Rusku a Číně.
Za druhý hybatel označuje analytik extrémní orientaci německé politické a zahraničněpolitické kultury na konsensus a dialog, díky čemuž je již celé desetiletí mantrou německé diplomacie diskutovat se středoevropskými autoritáři, nikoliv o nich.
Past prázdného dialogu
Ve chvíli, kdy protistrana jen předstírá dialog, jak činí maďarská vláda, nebo se uchyluje pouze k ústupkům nezbytným pro zachování komunikačních kanálů, což je případ polské vlády, je tato zahraničněpolitická tradice prakticky neúčinná, shrnuje autor komentáře. Shrnuje, že v chápání Berlína zkrátka demokracie a právní stát zkrátka představují hodnoty, které nesouvisí s německými zájmy, jsou sice vznešené, ale nejsou klíčem ke generování zisku.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Demokracie a právní stát si tak v německém pojetí sice zaslouží rétorické vyzdvihování, ale na žebříčku priorit se nacházejí pod otevřeností trhu a udržením dialogu, tvrdí Hegedüs. Připouští, že sociální demokraté, zelení a svobodní demokraté mohou k uvedeným hodnotám tíhnout více než křesťanští demokraté, ale přesto podle něj nereprezentují odlišné myšlenkové pojetí a pokud jde o formulaci zájmů a strategie, sdílejí stejné tradice a strukturální východiska, jaké formovaly německou politiku za Merkelové.
„Tato kaňka na kancléřčině odkazu je společným dědictvím německé politické třídy,“ deklaruje analytik. Upozorňuje, že jde také o vizitku sociálních demokratů, kteří s Merkelovou vládli dvanáct ze šestnácti let a během této doby určovali zahraniční politiku země.
Jelikož německá diplomacie není připravena či schopna věrohodně hrozit sankcemi, zůstává chycena v pasti prázdného dialogu, varuje autor komentáře. Věří, že nástupce Merkelové má ale možnost tuto cestu opustit a ukázat, že německý přístup k autoritářům v EU se může změnit.
Přesto je Hegedüs k takové možnosti skeptický. Dodává, že pokud příští němečtí kancléři svůj přístup nezmění, kaňka na odkazu Merkelové potřísní i jejich reputaci.
Související
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Angela Merkelová , Německo , populismus , Maďarsko , Polsko
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Putin nařídil ruské armádě manévry s nácvikem použití taktických jaderných zbraní
před 1 hodinou
Počasí: Meteorologové letos poprvé varují před bouřkami. Hrozí do půlnoci
před 1 hodinou
Proč USA odkládaly pomoc pro Ukrajinu? Jeden z politiků konečně prozradil důvod
před 2 hodinami
Vracet uprchlíky na Ukrajinu? Polsko je pro, Maďarsko to dělat nehodlá
před 2 hodinami
Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami
před 3 hodinami
Jednání o příměří není ztraceno. Hamás se vrátí do Káhiry, dorazí i ředitel CIA
před 4 hodinami
Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu
před 4 hodinami
Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas
před 5 hodinami
Záplava výrobků "Made in China" už vadí i EU. Von der Leyenová chce jednat s Ťin-pchingem
před 6 hodinami
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
Českou hereckou obec zasáhla během prvního květnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 59 let zemřela známá herečka Simona Postlerová. O jejím úmrtí informoval Nadační fond Dvojka srdcem na sociální síti.
Zdroj: Jan Hrabě