Necelá stovka zemí se na klimatické konferenci připojila k závazku na snížení emisí metanu

Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau dnes na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu.

Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 75 procent oproti úrovni z roku 2012.

"Tímto globálním závazkem činíme z (klimatické konference) COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům," řekla při svém vystoupení von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu, která například stanoví limity ohledně toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu. "Největší prostor pro zlepšení je bez jakýchkoliv pochyb v energetickém sektoru," řekla von der Leyenová.

EK podle ní rovněž podporuje založení mezinárodní nezávislé agentury, která by emise metanu monitorovala na celosvětové úrovni.

Podle Bidena nový závazek "změní pravidla hry", protože téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než 80krát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se však z atmosféry mnohem rychleji odbourává, a tak je podle Bidena snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů, které se většinou soustředí na rok 2050.

"Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme v této rozhodující dekádě udělat (...) je snížit emise metanu tak rychle, jak to jen bude možné," řekl americký prezident. Bidenova administrativa nedávno představila novou strategii na snížení produkce metanu v energetickém sektoru i v zemědělství. Boj proti únikům metanu Biden označil rovněž za obrovskou příležitost pro vytvoření tisíců nových pracovních míst.

Trudeau nad rámec společného závazku přislíbil, že Kanada jako velký producent ropy a zemního plynu sníží do roku 2030 úniky metanu ve svém energetickém sektoru o 75 procent oproti roku 2012. Poznamenal přitom, že se tím stane první zemí, která vyslyší volání Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Vyzval pak další významné producenty ropy, aby se ke Kanadě v tomto ohledu připojili.

Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit emise skleníkových plynů, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za poměrně nízkou cenu. Obtížnější je to naopak například v zemědělství, velké množství tohoto skleníkového plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pak pochází mimo jiné ze skládek odpadu.

Administrativa amerického prezidenta Bidena dnes při příležitosti oznámení globálního závazku představila také svůj nový domácí plán, v němž bude mít hlavní slovo Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Ta získá pravomoc regulovat uvolňování metanu při těžbě ropy a zemního plynu.

Těžební společnosti budou muset pravidelně monitorovat, zda z jejich nalezišť a s nimi spojené infrastruktury neuchází metan a případně zjednat rychlou nápravu. Nová regulace bude rovněž vyžadovat pro těžařích ropy, kteří vyrábí zemní plyn jako vedlejší produkt, aby jej buď prodali, nebo spálili namísto prostého vypouštění do atmosféry. Po firmách bude vláda vyžadovat rovněž investice do skladovacích nádrží, kompresorů či pump, aby při jejich provozu neucházel plyn do ovzduší.

Pravidla začnou platit pravděpodobně od roku 2023 a budou namířena na snížení úniků metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 74 procent do roku 2035 vůči roku 2005, uvádí EPA.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) Joe Biden Ursula von der Leyenová Justin Trudeau

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy