Německá vláda požádala poslance, aby jí nekladli tolik dotazů

Německá vláda požádala poslance Spolkového sněmu, aby jí nekladli tolik dotazů. Od počátku současného volebního období na podzim 2017 museli ministerští úředníci zodpovědět již 6185 písemných interpelací. V obou předcházejících volebních obdobích přitom tento počet nepřesáhl pokaždé 4000, informovala agentura DPA.

Poslanci německého Spolkového sněmu mají v rámci své kontrolní pravomoci možnost posílat vládě krátké písemné dotazy k různým tématům. Během dvou týdnů na ně musí dostat od příslušného ministerstva odpověď.

Kromě takzvaných "malých dotazů" mohou frakce klást kabinetu také "velké dotazy", které už ale vyžadují komplexnější odpovědi. Na jejich vyřízení má vláda několik měsíců.

Podle současného kabinetu kancléřky Angely Merkelové ale počet krátkých písemných interpelací v aktuálním volebním období neúnosně vzrostl. Zatímco od podzimu 2017 už musela ministerstva odpovídat na 6185 dotazů, v celém předchozím volebním období v letech 2013 až 2017 jich bylo jen 3953. Poslance proto nyní kabinet požádal, aby se ptali méně. V dopise úřad kancléřky uvedl, že odpovědi na písemné interpelace nadměrně zatěžují ministerské úředníky, kteří se pak nemohou věnovat jiné práci.

Řada opozičních poslanců žádost německé vlády kritizovala a někteří ji označili za absurdní. Upozornili na to, že kontrola vlády je jedním z hlavních úkolů opozice.

Dotazy vládě kladou tradičně opoziční představitelé. Podle aktuální statistiky nejčastěji informace požadují členové nejsilnější opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). V aktuálním volebním období, které trvá o něco déle než dva roky, zaslali vládě už 1803 dotazů. Následují svobodní demokraté (FDP) s více než 1700, Levice s téměř 1600 a zelení s více než tisícem písemných interpelací.

Související

Více souvisejících

Německo Alternativa pro Německo (AfD) FDP (Svobodná demoratická strana Německo)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy