Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Dohoda ukončila jeden z nejdelších konfliktů v Africe, v němž zahynulo na 80.000 lidí.
"Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou," uvedl Nobelův výbor. Letošní ocenění podle něj ovšem patří všem, kdo se na usmíření v regionu podíleli, včetně eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho.
U 43letého etiopského premiéra vyzdvihl Nobelův výbor i fakt, že krátce po svém nástupu do funkce v dubnu loňského roku zahájil v Etiopii demokratické reformy. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová prohlásila, že některým lidem se může zdát ocenění nejmladšího afrického vůdce předčasné, podle výboru však "úsilí Abiy Ahmeda právě teď potřebuje uznání a zasluhuje povzbuzení".
BREAKING NEWS:The Norwegian Nobel Committee has decided to award the Nobel Peace Prize for 2019 to Ethiopian Prime Minister Abiy Ahmed Ali.#NobelPrize #NobelPeacePrize pic.twitter.com/uGRpZJHk1B
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 11, 2019
Pohraniční válka mezi dlouholetými nepřáteli Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu. Abiy Ahmed po svém nástupu do funkce překvapivě oznámil, že Etiopie přijme mírovou dohodu s Eritreou, která sice byla podepsána už v roce 2000, ale nebyla dodržována. V červenci 2018 obě země obnovily vztahy.
Během několika týdnů dlouholetý eritrejský vůdce Isaias Afwerki navštívil etiopskou metropoli Addis Abebu a obě země se dohodly na obnovení komunikačních a dopravních linek. Poprvé po dvou desetiletích se mohli znovu setkat členové rozdělených rodin. Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Po dovršení mírového procesu s Eritreou se Abiy Ahmed angažoval také v procesech usmíření dalších afrických zemí, například Eritreje a Džibutska či Keni a Somálska.
Na domácí politické scéně nový předseda vlády nechal propustit tisíce politických vězňů, umožnil činnost dříve zakázaných opozičních skupin, zahájil stíhání činitelů obviňovaných z porušování lidských práv, posílil svobodu slova a významně zvýšil vliv žen v etiopském politickém a společenském životě. Slíbil rovněž uspořádání svobodných voleb v roce 2020 a otevření etiopské ekonomiky, i když tento proces zatím postupuje velmi pomalu, napsala agentura AP.
Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v reakci na ocenění Abiy Ahmeda zdůraznila, že nyní je nutné, aby etiopský vůdce provedl další reformy v oblasti lidských práv. "Práce Abiy Ahmeda zdaleka není u konce," konstatovala AI a poukázala mimo jiné na etnické napětí, které ohrožuje stabilitu země.
"Toto uznání je kolektivním vítězstvím pro všechny Etiopany," napsala v reakci na udělení prestižní ceny kancelář etiopského premiéra. "Jsme hrdí jako národ."
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritku byla označována švédská školačka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
Související
Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu
Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír
nobelova cena , Abiy Ahmed (Etiopie) , Etiopie , Greta Thunbergová (aktivistka) , Eritrea
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 1 hodinou
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 2 hodinami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 2 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 3 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 3 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 3 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 4 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 4 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 4 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 5 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 5 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 6 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 7 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 8 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 8 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 9 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 9 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 10 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 11 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku.
Zdroj: Lucie Podzimková