KOMENTÁŘ – Když se současná Evropská komise Ursuly von der Leyenové ujala na začátku loňského prosince mandátu, vytyčila si za jednu ze svých klíčových priorit otevření přístupových rozhovorů se dvěma čekajícími kandidátskými zeměmi. Mimo brexit a vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií je právě rozšiřování evropského bloku jedním z nejzásadnějších témat letošních politických debat v Bruselu a ve Štrasburku. V uplynulém roce se totiž unijní lídři nemohli na dalším postupu v otázce rozšíření EU shodnout. Podaří se letos nové Komisi tuto debatu oživit, a zahájit tak po sedmi letech další kolo rozšíření evropského bloku?
Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.
Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.
Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.
Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.
Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , albánie , Emmanuel Macron , Brexit , Severní Makedonie , Rozšiřování EU , Francie , Nizozemí , dánsko , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
před 1 hodinou
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
před 1 hodinou
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
před 2 hodinami
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
před 2 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
před 3 hodinami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
před 4 hodinami
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 5 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 6 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 7 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 7 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 8 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 8 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 9 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 9 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 11 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
Ukrajinský útok na ruskou leteckou základnu Belbek na okupovaném Krymském poloostrově tento týden zničil tři ruská letadla a palivové zařízení v blízkosti hlavní přistávací dráhy.
Zdroj: Radek Novotný