Převratné změny v EU? Velká debata odstartuje 9. května

Plánovanou konferenci o budoucnosti Evropy by chtěla Evropská komise (EK) zahájit 9. května, na který připadá Den Evropy. Poslancům Evropského parlamentu (EP) to dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku řekla místopředsedkyně EK a komisařka pro demokracii a demografii Dubravka Šuicaová. Do velké debaty o budoucím fungování EU a jejích institucí by se měli zapojit politici, občané i různé organizace.

"Neexistuje lepší datum, než je 9. květen," řekla dnes europoslancům Šuicaová. Cílem konference o budoucnosti Evropy by podle ní mělo být obnovení důvěry občanů v EU a posílení demokracie. Podrobné představy o podobě konference EK představí podle Šuicaové příští středu. Eurokomisařka zároveň zdůraznila, že proces musí být otevřený a nikdo by neměl předem stanovovat požadované výsledky.

S návrhem na uspořádání konference o budoucnosti Evropy přišly v listopadu Německo a Francie. Její uspořádání podpořili na svém prosincovém summitu v Bruselu i šéfové států a vlád EU.

Reformní konference by měla trvat nejméně dva roky. Podle představ Evropské komise i europoslanců by se její výsledky měly promítnout do podoby příštích voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2024. Debatovat by se v rámci konference mělo mimo jiné o nadnárodních kandidátkách či způsobu volby příštího předsedy EK.

Nadnárodní kandidátní listiny prosazoval už před loňskými volbami neúspěšně francouzský prezident Emmanuel Macron. Výběr předsedy unijní exekutivy z takzvaných spitzenkandidátů, tedy čelných představitelů jednotlivých evropských stran, ztroskotal loni po volbách na odporu premiérů a prezidentů zemí EU.

Europoslanci se hodlají do debaty o budoucnosti EU aktivně zapojit, na plenární schůzi ve Štrasburku dnes ale zdůrazňovali, že by měli hlavní slovo mít občané ze všech koutů evropského bloku. "Je načase, aby občané EU dostali opět příležitost vést zásadní debatu o budoucnosti Evropy, abychom zformovali unii, ve které chceme společně žít," stojí v připravené rezoluci Evropského parlamentu.

Podle české europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) by to nejhorší, co by nyní mohla EU udělat, bylo "nedělat nic, pokračovat v zajetých kolejích". Konference by se mělo podle jejích představ zúčastnit co nejvíce občanů EU, především mladých lidí. Od nich by si měli politici vyslechnout, "co bychom měli dělat jinak, lépe". "Tou hnací silou musí být naši občané," dodala místopředsedkyně EP Charanzová.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09) ČTK řekl, že by Evropská unie teď neměla měnit své základní právní dokumenty, ale měla by se v rámci konference spíše pokusit "nalézt ochotu k tomu se shodnout". Na konci debaty by uvítal například to, kdyby se EU stala akceschopnější ve formování a prosazování svých zahraničněpolitických zájmů.

Devátý květen, kdy by měla konference začít, je Dnem Evropy, neboť v tento den v roce 1950 pronesl francouzský ministr zahraničí Robert Schuman projev o mírové spolupráci v Evropě, jenž stál na počátku evropské integrace.

Související

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) Luděk Niedermayer Dita Charanzová (ANO) Emmanuel Macron Německo Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda

Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy