Armina Lascheta, který je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v, podpořilo vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) jako kandidáta na kancléře letos 20. dubna. Průzkumy veřejného mínění připisují před volbami konzervativcům asi 21 procent.
V poslední předvolební debatě se Laschet mimo jiné dostal do sporu se svým rivalem Olafem Scholzem z SPD o výši minimální mzdy. Uvedl, že otázku výše mezd by měli společně řešit zaměstnavatelé a odbory. "Nám jde o to, zachovat pracovní místa a zaměstnance za práci rozumně zaplatit," řekl s tím, že v některých oborech už nyní minimální hodinová mzda činí 15 eur (381 korun). "Žoviální Porýňan Armin Laschet umí tvrdě útočit," komentoval jeho diskuse se Scholzem magazín Focus. Oproti Scholzovi byl také proti možnému zvyšování daní: "Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta," uvedl s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19.
V otázce možné povolení spolupráce Laschet prohlásil, že unie CDU/CSU nebude vládnout s postkomunistickou Levicí, kterou považuje za krajně levicovou, a ani se bavit s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), kterou označuje za krajně pravicovou. Opakovaně varoval před hrozbou vlády SPD, Zelených a Levice.
Laschet zažil před volbami několik přešlapů. V srpnu musel čelit výtkám kvůli novému volebnímu spotu. Kritikům se nelíbily záběry z berlínského památníku holokaustu a také se podivovali nad tím, že Laschet má jako jediný z návštěvníků uhelného dolu zašpiněný obličej od uhelného prachu.
Koncem července se objevilo nařčení Lascheta z plagiátorství v jeho knize "Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance" (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Kandidát na kancléře uznal chybu při psaní knihy, agentuře DPA sdělil, že neuvedl nejméně jeden zdroj textu: "Nejméně jeden autor v knize použitého materiálu není v textu ani seznamu zdrojů zmíněn," odpověděl Laschet na dotaz DPA s tím, že nechá bezodkladně prověřit, zda jsou v knize další chyby. Za nedopatření se omluvil.
Laschet, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.
Laschet se stal oficiálně předsedou CDU, nejsilnější německé strany, letos 22. ledna. Tím se otevřela cesta k jeho kancléřské kandidatuře. Jeho soupeřem byl předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Lascheta podpořili mimo jiné ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která před ním CDU vedla, či ministr zdravotnictví Jens Spahn, označovaný za vycházející hvězdu CDU. Podle něj je Laschet schopný spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti.
O kandidatuře na předsedu CDU Laschet uvažoval už v roce 2018, nakonec se ale tehdy do volebního klání nezapojil; vítězně z něj vyšla Krampová-Karrenbauerová. Hledání jejího nástupce se už zúčastnil: "Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit... a proto budu kandidovat na předsedu CDU," prohlásil loni v únoru tento politik, dlouholetý místopředseda německých křesťanských demokratů.
Laschet je od června 2017 premiérem Severního Porýní-Vestfálska, kde vládne v koalici s liberály z FDP. Při hledání partnera se tehdy mimo jiné znovu ostře vymezil vůči Alternativě pro Německo (AfD). "AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," řekl už v roce 2016 Laschet na adresu AfD, označované za protiimigrační uskupení, kterou on sám nepovažuje za demokratickou stranu.
Laschet se s problematikou imigrace důkladně seznámil v letech 2005 až 2010 jako ministr pro ženy, rodinu a integraci ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V této funkci se zasazoval o větší porozumění mezi většinovou společností a tureckou komunitou v průmyslovém Porúří. Uveřejňoval sloupky v tureckých komunitních časopisech, což mu vyneslo přezdívku "Armin Turek."
V posledních letech se Laschet ostře vymezil i proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Orbánovu protiimigrační kampaň odsoudil Laschet jako antisemitskou. "Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou," řekl před dvěma lety o Orbánovi.
Na volebním sjezdu CDU letos v polovině ledna Laschet uspěl ve volbě předsedy podle politoložky Ursuly Münchové hlavně proto, že byl považován za záruku, že i pod jeho vedením bude strana zaměřena středově. Podle ní je občas trochu váhavý a nerozhodný. Ve funkci předsedy zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Laschet v minulosti hodnotil pozitivně i ruský zásah v Sýrii a anexi Krymu.
Podle tisku si Laschet jako premiér nepočínal příliš přesvědčivě v boji s pandemií covidu-19. Zatímco na jaře se bránil tvrdému lockdownu, během druhé vlny přešel k těm, kdo volali po tvrdém přístupu. Po svém zvolení do čela CDU prohlásil letos v lednu na regionálním sjezdu strany ve Stuttgartu, že dlouhodobá strategie otevírání po plošné uzávěře nebude až do léta možná.
Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi - pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci, od roku 2017 je zemským premiérem.
Před zvolením do čela CDU byl Laschet od prosince 2012 místopředsedou strany, už v červnu téhož roku stanul v čele její organizace v Severním Porýní-Vestfálsku.
Laschet je ženatý, s manželkou Susanne, se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru, mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).
Související
Scholzova SPD by byla ve volbách až třetí. Němcům se stále více zamlouvá AfD
Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté
Volby v Německu , Armin Laschet (CDU) , Konzervativní unie CDU/CSU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
před 1 hodinou
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
před 1 hodinou
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
před 1 hodinou
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
před 2 hodinami
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
před 2 hodinami
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
před 3 hodinami
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
před 3 hodinami
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
před 4 hodinami
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
před 5 hodinami
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
před 6 hodinami
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
před 6 hodinami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 6 hodinami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 7 hodinami
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 8 hodinami
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 8 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 8 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 9 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 9 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 9 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
Meteorologové vydali výstrahu před silným větrem. Ten bude podle ČHMÚ.cz řádit na části území až do zítřejšího večera.
Zdroj: Libor Novák