Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, zvolí na sobotním sjezdu za svého předsedu Friedricha Merze. Jako nového šéfa strany si Merze, kterého německá média označují jako věčného konkurenta nyní již bývalé kancléřky Angely Merkelové, vybrali straníci v referendu, sjezd nyní jen vůli stranické základny potvrdí.
Nástupem Merze do vedení CDU je dalším krokem, kterým se strana odstřihává od středové linie vytyčené Merkelovou, protože nastupující předseda má podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům.
"Jestli éra Merkelové definitivně skončila, to lze nyní jen těžko hodnotit. Ale faktem je, že všichni ti, které bychom mohli zařadit do klubu Merkelové, stojí nyní až v druhé řadě," řekla v rozhovoru s rozhlasovou stanicí SWR2 politoložka trevírské univerzity Claudia Ritziová. Zdůraznila ale, že toto hodnocení platí jen v případě CDU, jejíž členové smýšlí konzervativněji než její voliči.
S politickým odchodem Merkelové, která v loňských zářijových volbách po čtyřech funkčních obdobích již kancléřský úřad neobhajovala a ani nekandidovala do Spolkového sněmu, hledá CDU novou identitu. Mnozí straníci tak do 66letého Merze vkládají naděje, že se mu podaří překonat vnitřní krizi, sjednotit názorové proudy a napravit loňský volební neúspěch, který byl pro CDU nejhorší v dějinách spolkové republiky.
V aktuální sondáži Deutschlandtrend televize ARD je 63 procent příznivců CDU přesvědčeno, že Merz bude dobrým předsedou. Mezi všemi německými voliči, tedy nejen mezi příznivci této konzervativní strany, má na Merze podle průzkumu takový názor 37 procent respondentů. Ve stranických preferencích ale zatím k žádnému obratu nedošlo, konzervativní unii tvořenou CDU a její bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) by podle Deutschlandtrendu volilo 24 procenta lidí, což se shoduje se zářijovým volebním výsledkem. Průzkum nadále těsně vede s 25 procenty vládní sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.
Zda se straně nový začátek pod Merzovým vedením podaří, to se může ukázat již letos, kdy se konají ve čtyřech spolkových zemích volby do regionálních parlamentů. V březnu v Sársku a v květnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku obhajují konzervativci křesla zemských premiérů, v říjnu pak chtějí premiérský úřad převzít v Dolním Sasku, kde jsou dosud v koalici s SPD slabší stranou.
O tom, že se CDU v Dolním Sasku v říjnu podaří uspět, nepochybuje Bernd Althusmann, který vede tamní zemskou organizaci konzervativců a který kandiduje proti sociálnědemokratickému premiérovi Stephanu Weilovi. "Friedrich Merz výrazně vstoupí do všech kampaní před zemskými volbami. Jsem optimistický, přinese nám to vítr do zad," řekl Althusmann.
To, že je Merz politikem jiného střihu než Merkelová, kladně hodnotí i další straníci, což se ukázalo ve vnitrostranickém referendu. V něm Merz jasně zvítězil hned v prvním kole s 62,13 procenty hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun. Referenda, kterým CDU hledala předsedu poprvé, se zúčastnilo 66 procent členské základny.
Stabilitu v předsednické funkci CDU hledala dlouho. Merkelová v roce 2018 předala vedení strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Ten ale po neúspěšných parlamentních volbách, do kterých vedl unii jako kandidát na kancléře, dal funkci k dispozici.
Krampová-Karrenbauerová s Laschetem patřili k blízkému okruhu Merkelové, Merz je naopak řazen k dlouholetým souputníkům bývalé kancléřky. V roce 2002 Merkelová vystřídala Merze v roli šéfa opozice, když se místo něj stala šéfkou poslanecké frakce CDU/CSU v parlamentu. O tři roky později Merkelová usedla v kancléřském křesle a Merz následně v roce 2009 po názorových sporech zcela opustil Spolkový sněm.
S blížícím se koncem éry Merkelové se Merz opakovaně pokusil dostat do čela CDU, v prvních dvou volbách ho ale porazili Krampová-Karrenbauerová a následně Laschet. Uspěl až nyní, což v sobotu potvrdí 1001 stranických delegátů.
Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl program zúžen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.
Související
Opoziční CDU/CSU vyzvala k ukončení odběru ruského plynu Nord Streamem 1
Merz byl zvolen novým předsedou německé CDU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 1 hodinou
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 2 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 3 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 3 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 4 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 4 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 4 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 5 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 5 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 5 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 6 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 7 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 7 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 8 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 8 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 9 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 9 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 10 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích.
Zdroj: Jan Hrabě