Sněm CDU bude bouřlivý? Merkelová patrně sklidí nevybíravou kritiku

Za normálních okolností by sjezd německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), na němž se nebude volit nový předseda, mohl být v podstatě rutinní a poklidnou záležitostí. Letos se ale kvůli vzrůstající nervozitě řady straníků po sérii volebních propadů dá očekávat kritika kancléřky Angely Merkelové i šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou by někteří rádi rovnou zbavili postu.

Když loni v prosinci Krampová-Karrenbauerová po 18 letech v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany nahradila Merkelovou, zdálo se, že by se výměna mohla uskutečnit bez větších problémů. Sedmapadesátiletá politička je své předchůdkyni koneckonců v lecčems podobná, ať už jde o její klidný politický styl nebo pragmatismus.

První týdny tomu také nasvědčovaly, AKK, jak se Krampové-Karrenbauerové často přezdívá, se snažila stranu po volbě, v níž jen těsně porazila bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze, spojovat. V průzkumech veřejného mínění CDU o něco posílila a bývalá sárská premiérka se rychle vyšvihla mezi nejpopulárnější německé politiky.

Nic z toho ale nevydrželo a letos Annegret Krampová-Karrenbauerová a s ní i CDU zažívají nebývalý propad. Zatímco ještě v lednu bylo s prací AKK spokojeno 46 procent občanů, což je v rámci Německa vysoké procento, v listopadu už jen 18 procent. Pod vedením ženy, která je nyní i ministryní obrany, křesťanští demokraté navíc letos výrazně ztratili v evropských volbách i zemských hlasováních v Sasku, Braniborsku a Durynsku. Ve všech z nich dosáhli svých dosud nejhorších výsledků.

Aby toho nebylo málo, začala řada členů jinak tradičně disciplinované strany dávat otevřeně najevo nespokojenost se svou předsedkyní. Vyčítají jí nedostatečné vedení, neschopnost důrazně prosazovat priority křesťanských demokratů i to, že strana nadále ztrácí svůj klasický profil. Člen předsednictva poslanecké frakce Axel E. Fischer hovořil na konci října o "bezobsažné politice celostátní CDU", šéf Mladé unie Tilman Kuban zase přímo na schůzce vedení křesťanských demokratů nastolil otázku, jestli by Krampová-Karrenbauerová měla nadále stát v čele strany.

I řada dalších pak pochybuje o tom, že by se AKK měla stát příští kandidátkou CDU/CSU na kancléřku, a prosazují, aby o nominaci křesťanští demokraté rozhodovali ve vnitrostranickém hlasování. Sázejí totiž na to, že by v něm mohl uspět například loni těsně poražený Merz.

Čtyřiašedesátiletý politik a právník, který má dodnes u konzervativního křídla CDU silnou podporu, navíc nedělá nic proto, aby spekulace o této možnosti zastavil. Věří si, že by post kancléře bez problémů zvládl, a když se vyjadřuje k současné situaci ve straně a vládě, tak často bývá velmi kritický. Na konci října například hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany Merkelové i o tom, že to "takhle nemůže jít dál". Také proto se s napětím očekává Merzovo páteční vystoupení na sjezdu. Hovořit chce hned po Krampové-Karrenbauerové.

Generální tajemník strany Paul Ziemiak navzdory současné napjaté situaci věří, že se sjezd v Lipsku, který potrvá do soboty, neponese jen ve znamení personálních sporů. Debatovat by se podle něj mělo především o politice, včetně postoje k čínské telekomunikační firmě Huawei nebo větším zastoupení žen na kandidátkách CDU.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz byl zvolen novým předsedou německé CDU

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na dnešním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo.

Více souvisejících

CDU Angela Merkelová Annegret Krampová-Karrenbauerová Německo Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy