Španělský soud přísně potrestal katalánské politiky. Barbarství, soptí Puigdemont

Španělský nejvyšší soud dnes vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Ke 13 letům vězení odsoudil bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase, jemuž ale hrozilo až 25 let. Informují o tom dnes místní média.

Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii a po celém Katalánsku se kvůli němu chystají protesty. 

Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.

Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.

Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. "Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den," komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.

Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.

Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako "veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí". Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.

V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy "Svobodu pro politické vězně". Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.

Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním.

100 anys de presó en total. Una barbaritat. Ara més que mai, al vostre costat i al de les vostres famílies. Toca reaccionar, com mai. Pel futur dels nostres fills i filles. Per la democràcia. Per Europa. Per Cataunya.

— Carles Puigdemont (@KRLS) October 14, 2019

"Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko," napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.

Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.

Související

Španělsko, ilustrační fotografie.

Ve Španělsku rychle přibývá nakažených, Katalánsko zavírá noční podniky

Španělsko zažívá rychlý růst počtu lidí nakažených koronavirem a některé regiony kvůli tomu před Vánoci zavádějí nové restrikce. V Katalánsku se od pátku zavřou noční podniky a setkávat se bude smět nanejvýš deset lidí najednou. Některé provincie se chystají navrhnout povinné nošení roušek i venku, napsal dnes list El País.

Více souvisejících

Katalánsko Španělsko Carles Puigdemont

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy