Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19.
Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
Další země nejsou spokojeny se podobou rozdělování peněz či způsobem, kterým je jejich čerpání spojeno s vládou práva. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou unii. Spolu s Německem či Francií vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí k původnímu plánu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn.
Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska.
Fiskálně konzervativní země usilující o co nejmenší společné zadlužení rozjely podle zdrojů listu Financial Times intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur, kterými EK chtěla pomoci strategickým firmám ohroženým insolvencí či podpořit proud investic.
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
"Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké (lidem) vysvětlit," citoval dnes lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval "evropskými hodnotami", bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování balíku bude výrazně přihlížet k hodnotám nezaměstnanosti za posledních pět let, které nezohledňují dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
Mezi státy tlačícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu ekonomik chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. Španělská ministryně zahraničí dnes kritizovala přístup zmíněných "šetrných" států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. "Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii," řekla belgické stanici RTBF ministryně Arancha Gonzálesová.
Související
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
EU (Evropská unie) , Charles Michel , Xavier Bettel , Lucembursko , Finsko , Belgie
Aktuálně se děje
před 18 minutami
OSN: Evakuace Rafahu je nehumánní. Utrpení v Pásmu Gazy už je neúnosné
před 1 hodinou
Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás
před 1 hodinou
Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?
před 2 hodinami
Hamás souhlasil s příměřím v Pásmu Gazy. Podle Izraele je to lest
před 3 hodinami
Invaze do Rafahu znepokojuje i USA. Biden chce mluvit s Netanjahuem
před 4 hodinami
Rusko si předvolalo velvyslance Británie. Důvod ale tají
před 4 hodinami
Civilisté mohou Rafah opustit. Egyptský hraniční přechod zůstává otevřený
před 5 hodinami
EU se snaží přivést Izrael k rozumu: Izraelské příkazy k evakuaci Rafahu znamenají to nejhorší
před 6 hodinami
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
před 6 hodinami
Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně
před 7 hodinami
Ve Vatikánu zadrželi faráře z Česka. Měl u sebe pistoli
před 7 hodinami
Ruská armáda údajně postupuje. Tvrdí, že dobyla další ukrajinské vesnice
před 8 hodinami
Itálie: Protiofenzíva Ukrajiny byla chyba. Když Putin nechce jednat, Západ se musí víc snažit
před 8 hodinami
Čecha zadrželi ve Vatikánu kvůli zbraním v tašce. Šlo o faráře
před 8 hodinami
Česká diplomacie objasnila, jak momentálně funguje velvyslanectví v Rusku
před 9 hodinami
Putin nařídil ruské armádě manévry s nácvikem použití taktických jaderných zbraní
před 10 hodinami
Počasí: Meteorologové letos poprvé varují před bouřkami. Hrozí do půlnoci
před 10 hodinami
Proč USA odkládaly pomoc pro Ukrajinu? Jeden z politiků konečně prozradil důvod
před 11 hodinami
Vracet uprchlíky na Ukrajinu? Polsko je pro, Maďarsko to dělat nehodlá
před 12 hodinami
Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl tlak mezinárodního společenství, které požaduje pozastavení válečného tažení v Pásmu Gazy. Podle agentur AP a DPA zdůraznil, že Izrael má schopnost bránit se sám, pokud bude potřeba.
Zdroj: Libor Novák