Steinmeier se omluvil za selhání Německa při olympiádě v roce 1972

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes požádal o odpuštění pozůstalé po obětech teroristického útoku palestinského komanda na izraelské olympioniky v září 1972. Na vzpomínkové ceremonii v bavorském Fürstenfeldbrucku za účasti izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga a příbuzných obětí prohlásil, že Německo nedokázalo izraelské sportovce ochránit.

Steinmeier rovněž označil za hořké, že se neomluvilo současné vedení Palestiny a také Libye, kde útočníci měli podporu.

"Jako hlava tohoto státu a jménem Spolkové republiky Německo vás prosím o odpuštění za nedostatečnou ochranu izraelských atletů při tehdejších olympijských hrách a za nedostatečné objasnění poté," řekl Steinmeier. Prezident, který na úvod projevu přečetl jména jedenácti zabitých izraelských sportovců a německého policisty, řekl, že nelze pozůstalým vynahradit to, co se na olympiádě stalo, a ani to, co následovalo poté. "Odmítání, ignorace a nespravedlnost. Stydím se za to," řekl.

Tragédii podle Steinmeiera provázela tři německá selhání. Prvním bylo to, že Německo nedokázalo zajistit bezpečnost her, následoval tragický útok jako druhé selhání a třetím selháním pak podle prezidenta bylo následné mlčení a zapomnění.

Steinmeier zdůraznil, že útočníci nebyli z Německa. "Odpovědnost za tyto vraždy nesou palestinští zločinci a jejich libyjští pomocníci. Je velmi hořké, že od dnešního politického zastoupení těchto zemí nepřišlo ani slovo účasti, ani slovo lítosti," řekl. Dodal, že připsáním odpovědnosti útočníkům se Německo svého podílu viny nezříká.

Německý prezident řekl, že olympijské hry v Mnichově v roce 1972 měly být znamením důvěry tehdy ještě mladé spolkové republice, která se vyrovnávala s temnou nacistickou minulostí. "Hry v Mnichově měly být něco úplně jiného než poslední olympiáda v Německu v roce 1936, kterou nacisté využili k bombastické propagandistické přehlídce a při které bez jakéhokoli studu a skrupulí zneužili olympijskou ideu," řekl.

Palestinští teroristé zaútočili na izraelské sportovce 5. září 1972. Dva zabili v olympijské vesnici a dalších devět vzali jako rukojmí. Všichni zajatí sportovci zemřeli při nepovedené osvobozovací akci na vojenském letišti Fürstenfeldbruck v Bavorsku. O život přišel také jeden německý policista a pět teroristů.

Konání dnešní společné piety umožnila dohoda německé vlády s příbuznými obětí na odškodnění. Německo na to vyčlení 28 milionů eur (687 milionů korun), z toho poskytne spolková vláda 22,5 milionu, Bavorsko pět milionů a Mnichov 500.000 eur. Součástí dohody je i ustavení komise německých a izraelských historiků, která událost ze září 1972 společně vyhodnotí, zveřejnění spisů a přijetí politické odpovědnosti. K té se již političtí představitelé přihlásili.

Související

Charles Michel, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států

Přijetí deseti států do EU v roce 2004 symbolizovalo odstranění železné opony a překonání historického dělení Evropy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil v úterý na konferenci "20 let Česka v EU" na Pražském hradě, že to byl zásadní průlom. Připomněl, že i tehdy existovaly obavy, zda EU bude schopna zvládnout výzvy spojené s takto rozsáhlým rozšířením.  

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Letní olympijské hry 1972 v Mnichově

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy