Svět v uplynulém roce vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů (50 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta. Uvádí to dnes vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o světových výdajích na zbrojení.
Za armádu a nákupy zbraní utratily v roce 2019 státy 2,2 procenta výkonu světové ekonomiky, v přepočtu na obyvatele zhruba osmimiliardové Země pak zbrojní částka činí 249 dolarů (6200 korun). Nejvíce na zbrojení vydávají Spojené státy následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na armádu činí 62 procent.
"Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení," řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce 1,917 bilionu dolarů. "Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum," dodal.
Spojené státy investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 procenta více. Tato částka činí 38 procent celosvětových výdajů. Ústav k meziročnímu americkému růstu výdajů na zbrojení poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.
Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojař světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 procenta, respektive 6,8 procenta. "Napětí mezi Indií a Pákistánem s Čínou a jejich vzájemná rivality jsou hlavními důvody indického zvýšení výdajů," řekl Wezeman.
V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. V ročence SIPRI stojí, že v tomto regionu výdaje na zbrojení každý rok od roku 1989 stoupají.
V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun). "Růst německých zbrojních výdajů může být zčásti vysvětlen zvýšenou hrozbou ze strany Ruska, kterou společně pociťuje řada členů Severoatlantické aliance," řekl Diego Lopes da Silva, který je analytikem SIPRI. Dodal, že naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.
Výrazný růst naopak SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 procent, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 procent. O Česku se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády bilion dolarů (25 bilionů korun).
Rusko v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 procenta více. V přepočtu na výkon ekonomiky patří Rusko k těm evropským zemím, které na zbrojení vydávají nejvíce peněz. Loni tyto investice činily 3,9 procenta ruského HDP.
Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být naopak. Důvodem je pandemie nemoci covid-19, která má hluboké hospodářské dopady. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.
Související
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
zbraně , zbrojní průmysl , Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) , Americká armáda (U.S. ARMY) , Ruská armáda , Čínská armáda , Armáda Indie , Saúdská Arábie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 7 minutami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 26 minutami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 59 minutami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 1 hodinou
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 1 hodinou
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 2 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 2 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 3 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 4 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 4 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 5 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 5 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 6 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 6 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 7 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 8 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.
Zdroj: Libor Novák