Syndrom Grety? Šéf diplomacie EU si rýpl do mladých aktivistů, teď se kaje

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes na svém twitterovém účtu zveřejnil omluvu po výroku, kterým zpochybňoval upřímnost mládežnických protestů za razantnější boj proti změnám klimatu. Při debatě v Bruselu mimo jiné naznačoval, že mladí aktivisté si neuvědomují dopady opatření, po kterých volají, a zmínil se o "syndromu Grety" v odkaze na Švédku Gretu Thunbergovou.

"Právě se vracím z návštěvy Spojených států a chtěl bych se omluvit všem, kdo se mohli cítit dotčeni mojí nevhodnou poznámkou o důležitém mládežnickém hnutí boje proti změnám klimatu," napsal šéf unijní diplomacie a někdejší španělský ministr zahraničí.

Just coming back from US trip, and I want to apologise to anyone that may have felt offended by my inappropriate reference to the important youth movement fighting #climatechange

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) February 8, 2020

Pobouření vyvolala jeho slova ze středeční diskuse v Evropském parlamentu. "Představa, že mladí lidé jsou vážně oddaní boji proti klimatické změně - můžeme tomu říkat 'syndrom Grety' - dovolte mi, abych ji zpochybnil," citoval 72letého Borrella web Politico.

"Rád bych věděl, jestli si mladí lidé pochodující v Berlíně a požadující opatření proti klimatické změně uvědomují, co je taková opatření budou stát," pokračoval politik, přičemž zmínil snižování životních standardů a "kompenzace" pro polské horníky.

Proti těmto výrokům se ohradila europoslanecká frakce zelených, přičemž Borrellova slova označila za "nepřijatelná ze strany představitele EU". Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont se zase tázal, jak uvedené výroky zapadají do plánů Evropské komise, která chce mimo jiné do roku 2050 učinit z EU uhlíkově neutrální společenství.

Jako "naprosto směšné" hodnotila při páteční demonstraci v Bruselu Borrellovy úvahy o ceně zelené politiky 18letá aktivistka Anuna de Weverová. "Všichni vědci říkají, že když neuděláme nic, bude nás to stát ještě mnohem víc," řekla agentuře AFP.

Související

Více souvisejících

Josep Borrell Greta Thunbergová (aktivistka) EU (Evropská unie) evropský parlament FridaysForFuture

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy