Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Německý odborový svaz (DGB) hovoří o nelegálnosti saského nařízení a podobně jako německá Obchodní a hospodářská komora (IHK) s řadou firem zaměstnávající zahraniční pracovníky se snaží kabinet zemského premiéra Michaela Kretschmera přimět, aby požadavek testů změnil.

Sasko po celý podzim přistupovalo k přeshraničnímu styku velkoryse, kdy nežádalo ke krátkým návštěvám z rizikových oblastí žádné testy. Benevolence se Sasku podle německých médií vymstila, protože je v rámci Německa koronavirem nejvíce postiženo. V Sasku nyní platí tvrdá karanténní opatření, které se od nadcházejícího týdne pro pendlery ještě zpřísní.

"Všechny osoby, které ze Saska do sousedních zemí nebo opačně cestují za prací, vzděláním či studiem, se musí pravidelně a na vlastní náklady (případně na náklady zaměstnavatele) nechat testovat, a to nejméně dvakrát týdně," uvádí saské nařízení, které vstoupí v platnost 11. ledna. A právě požadavek, aby si lidé sami testy platili, se setkal velkým nesouhlasem podniků a pendlerů. IHK uvádí, že toto opatření se dotkne 11.000 českých a 16.000 polských pendlerů.

"Od oznámení, že se tato změna chystá, nám všem drnčí telefony," řekla ČTK Michaela Holá z IHK, která uvedla, že denně na toto téma vyřizuje stovky hovorů. "Tuto situaci s firmami řešíme a nikdo samozřejmě testy nechce platit," řekla.

Pravidelné testování totiž není levná záležitost. Antigenní rychlotest stojí okolo 30 eur (784 korun), PCR rozbor začíná na 50 eurech (1300 korun) a výjimečné nejsou ani ceny přesahující sto eur. Pokud by tyto částky museli hradit pendleři, tak se zaměstnavatelé obávají, že by dojíždět za prací přestali, neboť by se jim to finančně nevyplatilo. Ani firmy ale testy dobrovolně hradit nechtějí, protože by to pro mnohé znamenalo zátěž v řádu tisíců eur měsíčně.

Velké výhrady sdělily podle informací ČTK například saská pobočka obuvnické společnosti Birkenstock ve Zhořelci (Görlitz) nebo výrobce vzduchotechniky ULT v Lobavě (Löbau). Prakticky jediní zaměstnavatelé, které nemají s hrazením testů problém, jsou nemocnice a zdravotnická zařízení. Ty navíc mají pro rozbory vlastní kapacitu, což náklady snižuje.

"Na naší klinice přebíráme náklady na testování pendlerů v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí žitavské nemocnice Jana-Cordelia Petzoldová. Uvedla, že pro kliniku je potěšení takový benefit českým a polským pendlerům zajistit. "Bez českých a také polských zaměstnanců, tedy lékařů, pečovatelů či servisního personálu, bychom nemohli tak dobře pracovat," dodala Petzoldová.

Takové možnosti, jako nemocnice či jiná zdravotnická zařízení, ale jiní zaměstnavatelé nemají, navíc testy nechtějí platit. "Všichni tvrdě protestují, protože nikdo za prvé nemá čas testovat pendlery dvakrát týdně, navíc je to nemožné i finančně. Nikdo si ani neumí představit, jak to bude fungovat, když ti lidé musí být od pondělí do pátku v práci," řekla Holá. Firmy vedle finanční zátěže poukazují na nedostatečné testovací kapacity, protože na hranicích nejsou testovací střediska. Problémem je i omezený čas, po který odběrová místa fungují.

IHK a také zaměstnavatelé nyní vyjednávají se saskou vládou, aby se nařízení zcela vyškrtlo, nebo ho nahradilo jiné řešení, které firmy a ani zaměstnance finančně nezatíží.

Předseda saské pobočky odborů DGB Markus Schlimbach říká, že saský požadavek je porušením zásady volného pohybu pracovních sil. "Napodobuje se snad politický styl české vlády z loňského jara?" položil si Schlimbach otázku. Sasko včetně premiéra Kretschmera na jaře kritizovalo postup české vlády, která ze dne na den uzavřela kvůli koronaviru hranice s Německem. Nyní podle Schlimbacha činí v podstatě to samé Sasko.

"Pokud Sasko povinné testy zavádí, pak má povinnost nést i náklady," dodal Schlimbach. Podobně se k problému staví i IHK, která poukazuje na podobný případ z Bavorska. To v polovině listopadu povinné testy pro pendlery zavedlo, ale nejvyšší správní soud opatření zrušil jako nepřiměřené. A o možné soudní při se již nyní hovoří také v Sasku.

Výhrady saské vládě již sdělili také předseda saského svazu zaměstnavatelů Jörg Brückner či šéf saské řemeslnické komory Roland Ermer. Na saskou ministryni sociálních věcí Petru Köppingovou, která má na starosti zdravotnictví a karanténní opatření, se navíc dnes obrátila v otevřeném dopise více než stovka lidí z českého a německého pohraničí. Ti ministryni sdělují, že opakované povinné testy hrazené z vlastních zdrojů pro ně hranice uzavírají.

"Chceme věřit, že je i ve Vašem zájmu a ve Vašich silách a v silách příslušných orgánů nalezení řešení, které neudělá z lidí žijících na obou stranách hranice občany druhé kategorie, kteří za rovný přístup k práci a vzdělání musí platit," uvádějí signatáři otevřeného dopisu.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo Michael Kretschmer (saský premiér) hranice Česká republika zaměstnavatelé firmy

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy