V Německu skončil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Hirte, kvůli kauze Kemmerich

Zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země Christian Hirte (CDU) končí v úřadu. Funkci ho stálo to, že za "kandidáta středu" označil nového durynského ministerského předsedu Thomase Kemmericha (FDP), pro kterého přitom hlasovala i pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Hirteho odchod po tvrdé kritice ze strany koaliční sociální demokracie (SPD) prosadila kancléřka Angela Merkelová (CDU).

"Paní kancléřka Merkelová mi v rozhovoru sdělila, že už nemůžu být zmocněncem spolkové vlády pro nové země," napsal dnes dopoledne na twitteru třiačtyřicetiletý Hirte. Informaci krátce poté potvrdil i úřad Merkelové, podle něhož už kancléřka prezidentovi navrhla Hirteho odvolání.

Frau Bundeskanzlerin Merkel hat mir in einem Gespräch mitgeteilt, dass ich nicht mehr Beauftragter der Bundesregierung für die Neuen Länder sein kann. Ihrer Anregung folgend, habe ich daher um meine Entlassung gebeten.

— Christian Hirte (@ChristianHirte) February 8, 2020

Hirte, který je zmocněncem pro bývalé východoněmecké země od roku 2018, se stal terčem tvrdé kritiky poté, co ve středu na twitteru gratuloval ke zvolení Kemmerichovi. Sociálním demokratům i řadě dalších politiků vadilo, že Kemmericha označil za "kandidáta středu", přestože pro něj vedle FDP a CDU hlasovala i AfD.

Ta je přitom právě ve východoněmeckém Durynsku reprezentovaná radikálním Björnem Höckem, který je nechvalně proslulý mimo jiné kontroverzními výroky o holokaustu.

Šéfka SPD Saskia Eskenová se nechala slyšet, že někdo, kdo volební spojenectví CDU, FDP a AfD označí za středové, nemůže mluvit za spolkovou vládu. Ke stejnému názoru nakonec zřejmě došla i Merkelová, která už ve čtvrtek volbu Kemmericha premiérem hlasy AfD označila za neodpustitelnou.

O politické krizi ve 2,2milionové spolkové zemi dnes v Berlíně jednají špičky vládní koalice CDU/CSU a SPD.

Kemmerich ve čtvrtek oznámil, že na svou funkci rezignuje.

Související

Annegret Krampová-Karrenbauerová

Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová skončí v čele strany, nebude kandidovat na kancléřku

Předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová skončí letos v čele strany a příští rok nebude kandidovat na kancléřku. Politička to dnes oznámila na zasedání vedení křesťanských demokratů v Berlíně. Její krok je i důsledkem politické krize v Durynsku, při níž se ukázalo, že ve straně, která v Německu nejčastěji nominuje kancléře, nemá dostatečnou autoritu.

Více souvisejících

Thomas Kemmerich (německý politik) Německo Angela Merkelová CDU Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy