Poláci si vybírají prezidenta. Komentátorka řekla, jak se budou rozhodovat

Nedělní finále polských prezidentských voleb rozhodne o dalším směřování politiky našich severních sousedů. Jak dopadne, je vzhledem k plus mínus shodné podpoře obou soupeřů nejasné. Proti sobě se postaví konzervativní staronový prezident a nominant vládního Práva a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda a liberál Rafal Trzaskowski, primátor Varšavy.

Díky úspěchu v prvním kole lze očekávat, že volby znovu vyhraje Duda, jelikož se mu podařilo oslovit 43,5 % voličů, což je největší úspěch kandidáta PiS za poslední čtyři prezidentské volby. I tak ale některé předvolební průzkumy predikují, že to stále nemá jisté, jelikož souboj bude velmi těsný. K vývoji v Polsku se vyjádřila komentátorka serveru A2larm pro stanici Český rozhlas Plus. 

Mnoho liberálních médií je podle ní nadšených z možného zvolení Trzaskowského, kterému by se ale muselo podařit získat podporu několika milionů dalších lidí, což není snadné. Že je současné Polsko polarizované, potvrdilo několik předešlých předvolebních debat. Za zmínku stojí, že polská média nejsou zrovna nejobjektivnější, což bránilo společnému střetu obou soků jak ve veřejnoprávních, tak i soukromých televizích.

Jak Duda, tak i Trzaskowski si museli obstarat vlastní individuální debatu s prázdným místem pro oponenta. Zatímco se současný polský prezident odmítal setkat s kritikou protistrany a vystoupil ve veřejnoprávní televizi, která se nijak netají jeho podporou, varšavský primátor si do studia pozval média zastupující všechny politické názory a dialogu s protivníky se nevyhýbal. To by se mohlo stát klíčem jeho úspěchu.

Poláci budou volit podle toho, co nechtějí

Přestože předvolební diskuze bez přímého střetu obou kandidátů byly poměrně nudné, tak přeci jenom určité ovoce sklidily. Velké vášně vzbudil Duda, když se vymezil vůči povinnému očkování. Posléze se začal hájit tím, že měl na mysli pouze budoucí vakcínu proti covid-19, nikoliv zákonem stanovenou vakcinaci.

Otevřít toto hojně probírané téma se rozhodl, aby získal příznivce krajně pravicového Krzystofa Bosaka z uskupení Konfederace, kteří na odpor vůči očkování slyší. Kandidáta extrémní pravice volilo v prvním kole 7 % lidí. Právě tento typ voličů, kteří se v závěrečném utkání rozhodují, kdo je pro ně menším zlem, může sehrát významnou roli. I tak se ale nadbíháním extremistů ocitl polský prezident na tenkém ledě. 

Trzaskowski zase musí žehlit problém ztráty levicových příznivců, kterým se nelíbil jeho příklon k ekonomickým názorům kandidáta Konfederace. Rovněž se také začal odklánět od dřívější podpory LGBT komunity, proti níž se PiS a Duda dlouhodobě vymezují. Hra na homofobní strunu se v Polsku zpravidla setkává s úspěchem, a tudíž se jedná o pomyslné politické eso v rukávu. Liberální kandidát se proto musí snažit být uvážlivější, aby neztratil případnou podporu konzervativnějšího elektorátu. 

Nedělní volba se nenese ani tak v duchu toho, co by lidé chtěli, nýbrž co by rozhodně nechtěli. Liberální části se nelíbí oklešťování liberální demokracie a marginalizace Polska v Evropě, zatímco Dudovi příznivci se zase bojí ztráty sociálních jistot, které jim předchozí vlády PiS přinesly.

Pokud bude staronový prezident opětovně zvolen, bude podle komentátorky pokračovat dosavadní neomezená vláda jedné strany, díky čemuž bude PiS moct zničit i poslední zbytky demokracie, jako jsou nezávislá média, neziskové organizace, místní samosprávy a úřad veřejného ochránce práv. Právě opoziční kandidát Trzaskowski by toto mohl podle komentátorky zastavit bez ohledu na to, jaký je. 

Související

Více souvisejících

Andrzej Duda Polsko Rafal Trzaskowski Právo a spravedlnost (PiS) volby v Polsku Volby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy