Volby v Polsku: Obhájí Duda mandát? Na paty mu šlape liberálnější Trzaskowski

Současný polský prezident Andrzej Duda (48) měl před původně plánovaným termínem prezidentských voleb na začátku května velké šance na znovuzvolení. Kvůli sporům kolem koronavirové pandemie se ale volby odložily a Dudovu pozici předvolebního favorita nyní ohrožuje zbrusu nový a nadějný kandidát opozice, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Obhájit úřad tak bude složitější.

Duda, do svého zvolení prezidentem člen vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je znám svými konzervativními názory a snaží se oslovit voliče téhož smýšlení. Nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. "LGBT nejsou lidé, ale ideologie," uvedl doslova. Jeho slova ostře kritizovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jako útok na menšiny pro politický zisk.

Krátce před volbami oznámil Duda úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil "zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích".

Duda v průzkumech zatím vede před svým hlavním rivalem Trzaskowským, jeho náskok se však snižuje s tím, jak polská ekonomika začíná pociťovat dopady krize způsobené pandemií covidu-19. V předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.

Podczas wizyty w gminie Jawornik Polski rozmawiałem z młodzieżą o ich problemach. Co „zaskakujące”, to wcale nie jest przyjęcie euro lub kwestia uchodźców, o czym tyle mówią rządzący i ich telewizja. Tylko realne potrzeby, jak własne mieszkanie i równe szanse, np. w edukacji. pic.twitter.com/5966whFHOF

— Rafał Trzaskowski (@trzaskowski_) June 24, 2020

Pro vládnoucí PiS je důležité, aby Duda post obhájil a strana, která je od moci od roku 2015, mohla dále prosazovat svůj konzervativní program. V posledních letech ovládla klíčové instituce v zemi a zejména v justici zavedla kontroverzní reformy, které ostře kritizuje Evropská komise.

Právník a někdejší europoslanec Duda dokázal v minulých prezidentských volbách v květnu 2015 porazit dosavadní hlavu státu Bronislawa Komorowského, byť byl do té doby nepříliš známým politikem. Nejvíce příznivců měl na jihu a východě země.

Od roku 2011 byl členem sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), těsně po svém zvolení hlavou státu oznámil odchod ze strany. Současně přestal být i poslancem Evropského parlamentu, v němž zasedal od července 2014.

Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník. V roce 2005 si založil vlastní advokátní kancelář.

Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 začal jako právní expert spolupracovat s poslaneckým klubem strany PiS. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).

Od roku 2008 byl náměstkem státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok ho za tuto stranu zvolili do Sejmu (dolní komory). Poslaneckého mandátu se vzdal po zvolení europoslancem na jaře 2014.

V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.

V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát.

Je ženatý, s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.

Související

Více souvisejících

Andrzej Duda volby v Polsku Rafal Trzaskowski Polsko Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy