Píšeš kraviny, tak si musíš vydělat terorismem. Ruský spisovatel to slízl za Donbas

Kyjev - Zachar Prilepin (41) je bývalý příslušník speciálních sil a zároveň patří k nejznámějším spisovatelům v Rusku. Oznámením, že se přidává k separatistům v Donbasu, rozpoutal bouřlivou diskuzi na ruské literární scéně

Prilepin od začátku konfliktu na jaře 2014 často cestoval na východ Ukrajiny, kde působil jako "poradce" Alexandra Zacharčenka, který stojí v čele jedné ze dvou separatistických "republik". Odhalení bulvárního listu Komsomolskaja pravda z minulého týdne, že Prilepin na východě Ukrajiny vytvořil vlastní prapor, přesto šokovalo literární scénu.

"Myslím, že spisovatel má právo zaujmout jakékoliv stanovisko," hájil se během úterní tiskové konference v Moskvě. "Mohu třímat prapor a vyzývat k míru, anebo se chopit zbraně."

Pro Prilepina představuje ukrajinský konflikt zlom. Po dlouhou dobu byl členem zakázané Nacionálně bolševické strany spisovatele Eduarda Limonova, jejíž akce policie neustále potlačovala. Ale v březnu 2014 podpořil ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym a z urputného odpůrce prezidenta Vladimira Putina se stal přívržencem politiky Kremlu.

"Když tvé knížky jsou kraviny, tak si musíš vydělávat terorismem," zareagoval na facebooku spisovatel Viktor Pelevin, nejvíce překládaný ruský autor science fiction.

Spisovatel Dmitrij Bykov, známý hlavně jako autor životopisné knihy o Borisu Pasternakovi, v listu Gazeta.ru usoudil, že Prilepin "si zasluhuje nenávist, ne však opovržení", zatímco mladá básnířka Věra Polozkovová použila ještě tvrdší slova. Podle ruské televize přislíbila, že "až mu nakonec ustřelí hlavu", otevře láhev šampaňského.

Jiní kritici jej obviňují, že si dělá reklamu, protože Prilepin odjel z fronty na tiskovou konferenci, aby představil svou novou knihu "o důstojnících a povstalcích v ruské literatuře", která líčí příběhy spisovatelů, co se chopili zbraní.

Sám autor přirovnává sám sebe ke Lvu Tolstému či Michailu Lermontovovi, kteří bojovali jako vojáci, než své zážitky převyprávěli v knihách. Tvrdí, že oba literární velikáni, kdyby mohli, tak by se přidali k šikům separatistů na Ukrajině.

Související

Více souvisejících

Zachar Prilepin (spisovatel) Ukrajinská krize Rusko Donbass Doněck knihy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy