Návrat stalinismus v Rusku aneb budou Rusové obdivovat Stalina povinně?

Moskva - Josif Stalin zůstává dodnes v Rusku rozporuplnou postavou. Muž, známý na Západě jako neobyčejně krutý diktátor, za jehož režimu bylo zabito několik miliónů lidí, byl zároveň vítězem 2. světové války – v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka. Pro svou roli v zastavení Hitlerových vojsk je dodnes mezi některými Rusy ctěn jako velký hrdina. Podle kritiků má současný režim velký zájem na tom, aby Stalin byl takto vnímám mezi Rusy.

Mezi těmito kritiky je i ruský opoziční politik Leonid Gozman, bývalý spolupředseda politické strany Pravoye Delo. Ve svém článku pro ruskou mutaci magazínu Forbes (jeho anglická a rozšířená verze je na webu The Moscow Times), Gozman tvrdí, že ačkoliv současné Rusko nemá koncentrační tábory a represe, jaké existovaly za Stalina, jeho další charakteristiky si moderní Rusko za patronátu Putina postupně osvojuje.

Sovětský svaz se cítil být pevností obklopenou imperialistickými nepřáteli. Ruští vládci podle Gozmana tuto myšlenku zkopírovali pro podobné účely – tj. k vytvoření pocitu strachu z vnější hrozby, kterou dokáží porazit jen oni a kvůli které je třeba přijmout drakonická opatření. Gozman tvrdí, že současný koncept ruských nepřátel je ještě propracovanější a horší než za Stalina. Ten obviňoval cizí vůdce, zatímco dnešní vedení obviňuje celé národy –Polsko, Gruzii či Británii.

V Rusku též podle něj vládne kontrola nad emoci, takřka stejná jakou uplatňoval stalinistický režim. Občanům je dle něj diktováno, na co by měli být hrdí a kdy a jak by měli truchlit. Je vyžadováno zachovávání „správného“ názoru, od kterého se člověk nesmí odchýlit, tvrdí. Ruský režim v tomto ohledu využívá svého faktického monopolu nad médií, aby přepsal ruskou minulost prostřednictvím nové mytologie, která tvoří nové morální vzory i poselství Ruska, ačkoliv ani jedno neexistuje a je jen nástrojem pro existenci režimu.

Kritický názor na Stalina: nebezpečné pro zdraví dětí a pověst profesorů

Ačkoliv lze všechny tyto kritické připomínky vnímat jako klasické přehánění typické pro opoziční politiky, posední zpráva spjatá s Ruskem a stalinismem se zdá Gozmanovi dávat minimálně v některých bodech za pravdu. Německé zprávy Deutsche Welle přinesly zprávu o knize Andrej Suslova, profesora historie na Permské státní univerzitě v západním Rusku, kterou Roskomnadsor nebo Ruská federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a masovými médii označil za „nebezpečnou pro zdraví dětí.“

„Kniha je určena pro starší studenty," řekl Suslov DW. „Pomáhá učitelům a studentům získat lepší smysl historie stalinismu a jeho důsledků." Jedním z doporučení, které kniha nazvaná „Učitelský průvodce pro studium / porozumění / zkoumání stalinských represí" nabízí, je organizovat výlety na místa spojená s represemi. Suslov napsal knihu spolu s kolegy v roce 2015. Vydalo ji Centrum pro politické vzdělávání a lidská práva, ruská nezisková organizace.

Není jasné, proč byl Roskomnadsor byl vůbec zapojen, podle Aleksandera Werchowského, z střediska pro lidská práva Sowa. Jeho úkolem je dohled nad médii, nikoliv učební osnovy, řekl DW. „Je to záležitost ministerstva školství," dodal. Podobně se vyslovuje i Laboratoř pro aplikovanou lingvistiku, kterou Suslov požádal, aby se vyjádřila ke stanovisku Roskomnadsoru. Laboratoř došla k závěru, že Roskomnadsor jednal mimo svou působnost. Zpráva, kterou zveřejnil, byla „založena na vlastní verzi historického faktu."

Proti knize byly pořádány protesty organizované hnutím sut vremeni (Základ času), stalinistického hnutí. Protestující uspořádali podpisovou kampaň zacílenou na státní orgány. Roskomnadsor v roce 2016 vydal zprávu, ve které se píše, že učebnice je „nepřátelská vůči státním a sociálním názorům."  Pavel Guryanov z sut vremeni řekl DW, že je spokojen s rozhodnutím orgánů. Podle něj je se jedná o druh učebních osnov, jenž jsou „zákrytem ideologického a politického vymývání mozků dětí v Permu, v zájmu zahraničních sponzorů organizace.“

V Rusku organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, mohou být označeny a zahraničního agenta. Suslov odmítá, aby tak bylo označeno Centrum pro politické vzdělávání a lidská prává a požaduje, aby byla kniha odstraněna z černého listu, protože to poškozuje jeho pověst. Společně žalovali Roskomnadsor. Následující slyšení je stanoveno na 3. října a závěr se očekává do konce roku. 

Putinův názor na Stalina

DW uvádí, že Suslův pohled na stalinismus je v rozporu s tím, který prosazuje současná vláda v čele s prezidentem Putinem. Ten nepopírá, že Stalin se dopouštěl represí a vražd. V nedávném dokumentu Olivera Stonea však vyjádřil myšlenku, že kritika Stalina je v mnohém vlastně skrývá kritika Ruska.

Během svého tradičního pořadu – jakési ruské obdoby „Volejte řediteli“ – se taktéž nepřímo vyjádřil proti obvyklým kritikám stalinismu, když řekl, že jej nelze srovnávat s nacismem. Nacisté „přímo, otevřeně a veřejně vyhlásili vyhlazení celých etnik - Židů, Cikánům a Slovanům - jeden z cílů jejich politiky,“ řekl. To, i k přihlédnutím ke všem zločinům stalinistického režimu nikdy nebylo jeho cílem – a tedy, naznačuje Putin, nacismus je mnohem horší.

Stalin doposud rozděluje Rusko

Podle průzkumu All-Russia Public Opinion Research Center z počátku července, jenž vyzpovídal 1200 dospělých Rusů, většina dotazovaných (90%) ví o represích uskutečňovaným Stalinem, přičemž 43% ale tvrdí, že by bez nich nebylo možné udržet pořádek. „Mírně vyšší počet (49% všech respondentů a 57% těch, jejichž rodinní příslušníci byli vystaveni represím) s tím nesouhlasí a silně odsuzuje represe,“ stojí ve zprávě.

Více než dvě třetiny Rusů (68%) tvrdí, že soudy SSSR byly nespravedlivé, 24% jich uvedlo, že jejich příbuzní patřili mezi osoby, kteří podléhali represivním opatřením, včetně nechvalně proslulých pracovních táborů. Zhruba 16% Rusů uvedlo, že věří, že trest během doby Stalinova režimu byl spravedlivý. Odpovědi se též lišily ohledně toho, kdo byl obětí represí. Podle jedněch to byli lidé. kteří „nesouhlasili s politikou úřadů (37%) a těmi, kteří „měli respekt  mezi lidmi (22%), zatímco pro jiné to byli „zrádci " a „spiklenci "(24%),  „podvodníci a zloději (23%)."

Ruská společnost zůstává rozdělena ohledně stalinských represí a to může být připisováno skutečnosti, že chybí informace o událostech Stalinovy éry, uvedl průzkum. Většina Rusů (72%) se domnívá, že je potřeba říci mladým generacím o těchto represích, aby se v budoucnu neopakovaly. Naopak, 22% respondentů tvrdí, že tato diskuse by měla být omezena na minimum, neboť to negativně ovlivňuje obraz země.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy