Moskva - Když se řekne Kolyma, mnozí si zřejmě vybaví jeden z ruských veletoků v oblasti Sibiře. Stejný název ale nese i nehostinná dálněvýchodní oblast, která je historicky nechvalně proslulá pro systém nejbrutálnějších gulagů na území Ruska.
Sověti systém pracovních táborů - gulagů - umístili do nehostinné krajiny hned ze dvou důvodů. Kolymský region totiž leží za severním polárním kruhem, zimy jsou tam velmi kruté a běžně trvají půl roku, půda je tam věčně zmrzlá (permafrost), občas narazíte na nějaký ten keřík. Vězni bolševického režimu to rozhodně neměli jednoduché. Sovětští pohlaváři se ale nevyžívali jen v utrpení, které přinášelo samo počasí.
Oblast je známá pro své obrovské zásoby cenných nerostných surovin. Proč tedy nespojit "příjemné s užitečným"? Pracovníci ruských lágrů pomáhali dobývat zejména zásoby zlata. V oblasti se ale nachází i množství stříbra, cínu, mědi, rtuti, antimonu nebo rašeliny.
Největším centrem celé oblasti je město Magadan, které se v současnosti může pochlubit až 100 tisíci obyvateli. I nedaleko tohoto města se za doby vlády Josifa Stalina (1922-1952) budovaly a fungovaly pracovní tábory, kde zemřely stovky tisíc lidí, některé odhady dokonce mluví o milionech. Z Magadanu se postupem času stalo zcela běžné město, kde se ale o kruté minulosti moc nemluví. Osada jako taková byla založena až ve 20. letech minulého století, městu vévodí hlavní třída Lenina, která má být dle místních tou nejdelší ulicí na světě. Dnes je obětem gulagu a represí Stalinovy krutovlády věnován pomník Ernsta Něizvěstného
Neumíralo se jen v gulazích, ale i na cestě do nich. Mezi lety 1932 a 1954 takto zemřely desítky tisíc lidí, další tisíce obětí si vyžádal samotný pobyt a těžba zlata, které bylo v regionu objeveno počátkem 20. století.
O táborech na Kolymě psal i známý ruský spisovatel Alexandr Solženicyn. Ten byl sám poslán do gulagu za kritiku Stalinu v dopise svému příteli. V táborech strávil celých osm let, svou zkušenost vzpomíná i v jeho nejslavnějším díle Souostroví gulag. Kolymu spisovatel charakterizoval jako "pól chladu a krutosti".
Hlavní pracovní sílu táborů na Kolymě tvořily vězni. Často šlo o tzv. "kulaky", tedy střední a bohatší rolníky a zemědělce, oběti násilné kolektivizace a také o politické vězně a kriminální živly. Byla to ostatně velmi levná pracovní síla. Jedním z prvních projektů, který museli vězni realizovat, byla "cesta kostí". To je pozdější označení pro Kolymskou silnici, která měla v nehostinné krajině ulehčit dopravu. Ve třicátých letech následně vyrostly desítky pracovních táborů jako houby po dešti. Celkem se v oblasti nacházelo na 80 táborů.
Prvním ředitelem pracovních táborů se stal Eduard Berzin, důstojník Čeky. Čeka byla jednou z prvních tajných policií v Sovětském svazu, za pět let jejího fungování ji padlo za oběť až půl milionu lidí.
Zpřísnění pracovního režimu v táborech Stalin nařídil v roce 1937. Zcela běžnou praxí se tak stalo dolování zlata 16 hodin v kuse v až šedesátistupňovém mraze. Vězni navíc dostávali jen minimální přísun jídla, někteří nedostali nic. Vězni dostávali každý den ráno čaj, ve kterém bylo 10 gramů cukru, což mělo stačit k tomu, aby člověk přežil. Nikoliv ale, aby přežil tak úpornou námahu v táborech.
V táborech byli i známí intelektuálové, například matematik Michail Kravčuk nebo spisovatel Varlam Šalamov. Největší nápor zažili kolymské lágry ihned po válce v roce 1946. Většinu vězňů rázem tvořili sovětští zajatce z druhé světové války, kteří byli doma obviněni ze zrady a spolupráci s nepřítelem. Vysloužili si tak 10 až 25 let dlouhý trest. Podle odhadů tito vězni každý rok vytěžili zhruba 400 - 500 tun zlata.
Po smrti diktátora Stalina byly postupně nucené pracovní tábory přeměněny ve volné pracovní. Nástupce Stalina Nikita Chruščov v roce 1956 po odhalení kultu osobnosti Stalina vyhlásil všeobecnou amnestii vězněným.
Související
Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko
Co patřilo carovi, náleží Rusku. Putin chce pátrat po majetku v zahraničí
Sovětský svaz , historie , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 1 hodinou
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 1 hodinou
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 1 hodinou
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 2 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 2 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 3 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 3 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 4 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 4 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 5 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 6 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 6 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 7 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 8 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
To, že se zapsal na soupisku národního týmu útočník Martin Nečas prakticky hned po jeho příletu do Prahy a hned v sobotu večer nastoupil do utkání s Velkou Británií, mimo jiné znamená, že trenérský štáb v čele s Radimem Rulíkem se musel rozhodnout, se kterým z náhradníků se rozloučí. Nakonec se tak na domácím MS nepředstaví Michal Kovařčík.
Zdroj: David Holub