Ovládne islám Evropu? Fakta o plodnosti muslimských žen

Respektovaný americký výzkumný ústav Pew Research Center včera zveřejnil svou studii, podle které by měl výrazně stoupnout podíl muslimů v Evropě. V případě, že by se zcela zastavila migrace, by mělo procento muslimů v evropské populaci stoupnout z 4, 9% (2016) na 7, 4% (2050). Důvodem má být vyšší plodnost muslimů v porovnání s nemuslimskými Evropany. Podle webu The Atlantic jsou však obavy z výrazného přečíslení muslimů na evropském kontinentně poněkud liché, protože celkově plodnost muslimů klesá.

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 počet muslimů v Evropě vrostl o 2,9 miliónů jen přirozeným růstem. Mnohem větší vliv na zvyšující se počet muslimů v Evropě měla migrace (okolo 60%). Muslimské obyvatelstvo vzrostlo o 3,5 miliónů lidí jen z čisté migrace (tj. počet muslimů, kteří přišli do Evropy mínus počet těch, co odešli).

Pew Research Center představuje tři možné scénáře zvyšování počtu muslimů v Evropě podle různých stupňů migrace – nulové, střední (zastavení uprchlické krize, pokračování „regulérní“ migrace) a tvrdé (pokračování uprchlické krize). Podíl muslimů v Evropě v roce 20150 by v případě nulové migrace byl 7,4%, v případě střední 11,2 % a v případě tvrdé 14%. Odlišné typy migračního přílivu ovlivňují podíl muslimů v jednotlivých státech. Zatímco v případě nulové migrace by největší podíl muslimů měla Francie (12,7%), v případě střední (20,5%) a tvrdé migrace (30,6%) by to bylo Švédsko.

Co se týče samotné velikosti muslimského obyvatelstva, pak by pořadí bylo následující – při nulové migraci by největší odhadovaný počet evropských muslimů byl ve Francii (8 600 000),  v případě střední migrace ve Velké Británie (13 060 000) a nakonec, při těžké migraci v Německu (17 490 000) v roce 2050.

Zatímco v západní Evropě bude docházet k zvyšování muslimského počtu obyvatelstva zvláště pokud budou pokračovat migrační vlny, ve východní Evropě podíl muslimů v populaci nepřekročí i v případě tvrdé migrace významnou část. Ze zemí Visegrádu bude při tvrdé migrace největší procento muslimských obyvatel v Maďarsku (4,5%) oproti ČR (1,2%), Slovensko (0,7%) a Polsko( 0,2%), v případě nulové migrace (Maďarsko 0,4%, ČR 0,2%, Slovensko 0,1%,Polsko 0,1%) i střední migrace (Maďarsko 1,3%, ČR 1,1%, Slovensko 0,6%, Polsko 0,2%) jsou rozdíly mezi Maďarskem a zbytkem Visegrádu zanedbatelné.

Plodnost muslimských žen

Když se nevezme v úvahu muslimská migrace, největší vliv na zvyšování počtu muslimů v evropské společnosti má úbytek nemuslimské populace. V letech 2010 až 2016 došlo k přirozenému poklesu o 1,7 lidí. Celkově, evropská populace včetně muslimského obyvatelstva v případě nulové migrace výrazně poklesne z přibližně 521 miliónů na asi 482 miliónů obyvatel. Pokud by docházelo ke střední migrace, počet by měl zůstat zhruba stabilní, zatímco v případě tvrdé migrace by měl skromně růst.

Evropská nemuslimská žena má v období 2015-2020 v průměru asi 1,6 dětí, zatímco evropské muslimky mají 2,6 dětí. Plodnost evropských muslimů vzhledem k jejich počtu v populaci přesahuje náhradní úroveň, tj. počet dětí, které jsou potřeba k udržení velikosti dané populace, zatímco nemuslimové nemají dostatek dětí na udržení velikosti své populace. Existují nicméně velké rozdíly mezi různými evropskými státy. Zatímco ve Finsku mají muslimky v průměru 3,1 dětí, nemuslimské Finky mají 1,7 dětí. Naproti tomu v Německu jsou čísla prakticky totožná – nemuslimské Němky mají v průměru 1,4 dětí, muslimky mají jen o něco málo více – 1,9 dětí na německou muslimskou ženu.

The Atlantic upozorňuje, že pokles porodnosti není záležitost pouze nemuslimských Evropanek, ale i těch muslimských. Např. v roce 1981 v Rakousku měly tamní muslimky v průměru 3,1 dětí na ženu, v roce 2001 už to bylo 2,3 dětí na ženu. Pew Research Center též předpokládá postupné snižování populační propasti mezi muslimy a nemuslimy v letech 2045 až 2050 na základě toho, že míra porodnosti druhé a třetí generace se obecně začíná blížit té, která vládne v hostitelské zemi.

Podle The Atlantic lze snižování plodnosti u muslimů vysledovat na celém světě, což komplikuje široce sdílené představy o až neúměrně vysoké plodnosti muslimů. Míra plodnosti ve 49 zemích s muslimskou většinou klesla z 4,3 dětí na ženu v letech 1990-1995 na zhruba 2,9 děti na ženu v roce 2010-2015.

Snižování míry plodnosti je silně provázáno s ekonomickou situací. Hindské ženy ve velmi chudém státě Bihár mají o dvě děti více než indické muslimské ženy v rozvinutějším Ándhrapradéšu. Podobně, v méně rozvinutých východních oblastí Indonésie, kde převládá křesťanské obyvatelstvo, mají ženy více dětí než je tomu v rozvinutějších západních oblastech, kde mají majoritu muslimové. Největší vzestup počtu muslimského – ale i křesťanského - obyvatelstva je v zaostalých částech Afriky.

Související

Více souvisejících

Muslimové neplodnost islám děti

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy