Při Stalinově pohřbu před 65 lety propukla panika, zahynuly stovky lidí

Moskva - 9. březen 1953 byl pohřeb Josifa Stalina, za jehož krutovlády zahynuly desítky milionů lidí. Poslední dny sovětského diktátora jsou zahaleny tajemstvím. Asi mezi 1. a 2. březnem 1953 byl raněn mrtvicí a po záchvatu zůstal dlouho ležet bez pomoci, což vyvolává řadu spekulací. Zemřel 5. března, bylo mu 74 let.

Dobový tisk psal o rozloučení s "největším přítelem a milovaným učitelem celého lidstva", o "nezměrné bolesti v srdci" nebo o poctě "největšímu géniovi naší epochy" a na pražském Václavském náměstí se sešlo na hlavní tryzně na 360.000 lidí.

Pohřbu na Rudém náměstí v Moskvě se zúčastnily nejvyšší delegace ze zemí komunistického bloku, včetně Klementa Gottwalda, který několik dní po návratu do Prahy zemřel. Na Rudém náměstí a v přilehlém okolí se v mrazu tísnily dva až tři miliony lidí. Masové tryzny se konaly i v dalších sovětských městech.

Stalinovy ostatky byly nejprve tři dny vystaveny ve Sloupové síni Domu odborů, kde byly vystaveny i ostatky Stalinova předchůdce Vladimíra Iljiče Lenina a kde se konaly kromě stranických sjezdů a státních pohřbů i nechvalně známé moskevské procesy s údajnými odpůrci státu. Poté byla rakev převezena na dělové lafetě na Rudé náměstí, kde se konalo oficiální rozloučení, při kterém se zcela zastavil život v zemi. Ulicemi všech měst se rozléhal zvuk sirén a zvonů.

Smuteční projevy přednesli předseda Rady ministrů SSSR Georgij Malenkov a jeho první náměstkové, obávaný šéf ministerstva vnitra Lavrentij Berija a Vlačeslav Molotov.

Panika na Rudém náměstí i v přilehlých ulicích si vyžádala podle většiny zdrojů kolem 500 obětí, některé odhady hovoří až o 1500 mrtvých. Většina z nich byla ušlapána nebo se udusila v tlačenicích, někteří zahynuli při dopravních nehodách.

Po oficiálním rozloučení byla rakev s ostatky vůdce zahalena do černého a rudého sukna a kolem poledne byla uloženy do mauzolea na Rudém náměstí po boku Lenina.

O tři roky později na 20. sjezdu KSSS ale Nikita Chruščov odsoudil kult Stalinovy osobnosti a na návrh dělníků z několika závodů 22. sjezd KSSS rozhodl v říjnu 1961 ponechat mauzoleum výhradně pro Lenina. Stalinův "druhý" pohřeb proběhl tak bez jakékoli pocty, v tichosti a naprosto tajně. Stalinovo nabalzamované tělo bylo svlečeno z uniformy a bez jakéhokoliv obřadu uloženo v jednoduché dřevěné rakvi do hrobu u Kremelské zdi.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Sovětský svaz historie

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy