Berlín - Otevření obří mešity v Kolíně nad Rýnem otevřelo opětovně žhavou otázku počtu mešit v Německu. Odpověď na ní je nesnadná. Nikdo pořádně neví, kolik jich je, poukazuje server Deutsche Welle. Příčina je odlišný statut islámu v německém právním řádu.
Německý stát má poměrně dobrý přehled o tom, kolik je v Německu kostelů či židovských synagog. Tyto náboženství totiž na svůj provoz vybírají daň prostřednictvím finančních úřadů. Každý obyvatel, který se hlásí k protestantské či katolické církvi musí platit tzv. církevní daň (okolo 8-9% čistého příjmu). Stát má díky tomu, že církve i židovské organizace jsou uznány jako veřejnoprávní instituce, přesně vědomosti o tom, kolik jich přesně je.
Muslimské organizace, stejně jako např. buddhistické, takto státem uznány nejsou. Podle německého práva nemusí být náboženské asociace registrovány. Je tak na jednotlivých náboženských asociací, zda-li se přihlásí k širší organizaci nebo zůstanou nezávislé. Německý stát tak nemá možnosti, jak zjistit, kolik se jich na německém území nachází.
Centrální rada muslimů v Německu oznámila počátkem října, že v Německu je zhruba 2500 mešit. Podle Michaela Bluma, specialisty na islám, může být v Německu okolo 2600 až 2700 islámských svatyň. Podle zprávy pro německý Bundestag se v Německu nachází okolo 2350 až 2750 mešit.
Rozdílnost čísel vyplývá především z toho, že mešita může označovat jakékoliv bohoslužebné místo. Centrální rada muslimů v Německu uznává, že velkých mešit, které reprezentují obecný obraz mešity v západním světě, je v Německu okolo 900. Většina mešit jsou většinou pouhými modlitebními pokoji a mají podobu tzv. „dvorních mešit“, nacházejících se na dvorech domovů či přestavěných průmyslových budovách. Tyto mešity nepřitahují příliš pozornosti, dají se poměrně snadno přehlédnout a jsou v podstatě užívány jen pár místními muslimskými komunitami.
Obtíže s znalostí počtu mešit přímo souvisí s podobnými obtížemi ohledně počtu muslimů v Německu. Podle zprávy Bundestagu slouží mešity náboženským potřebám okolo 4,4 až 4,7 miliónů muslimů rozličných vyznání, etnického původu a politických názorů. Podle zprávy nicméně jen minorita jich patří do nějaké muslimské asociace či kongregace – okolo jen 15 až 30%.
Zatímco v případě křesťanství může stát poměrně přesně odhadnout, kolik je křesťanů v Německu díky jejich přímému napojení na církevní sdružení, kterým platí církevní daně, v případě muslimů je to vzhledem k tomuto nízkému číslu muslimů sdružených v náboženských asociacích mnohem obtížnější. Mnozí muslimové v nich nejsou a tak unikají přehledu kontrolorů těchto asociací. Jiní muslimové se považují jen za muslimy podle jména a svému původu a nevykazují žádnou náboženskou praxi, nezajímají se příliš o náboženství celkově a nenavštěvují mešity (podobný metodologický problém se týká samozřejmě i židů a křesťanů – ne všichni, kdo platí církevní daň nutně chodí do kostela a zajímá se o věci víry).
Nezájem některých muslimů o mešity má velký vliv na jejich fungování. Na rozdíl od křesťanských církví se muslimské asociace nemohou spolehnout na pomoc od státu a být si jisté pravidelným příjem od k nim přihlášených občanů. Jejich financování tak zcela závisí na darech a dobrovolných příspěvcích. Těch může být dost na to, aby se postavila menší mešita, nemusí jích ale být dost na to, aby skutečně fungovala jako mešita – tj. aby zaměstnávala imámy a další personál.
Právě proto má tak významné slovo v německých mešitách Turecko, protože to je schopné sem poslat jak imámy, tak i významnou finanční výpomoc. Jedná se však o dvousečný dar. Německá veřejnost, včetně její muslimské části, vnímá takové typy mešit jako hlásnou troubu Turecka a jeho radikální verze islamismu (totéž platí i pro jiného významného donátora mešit v zahraničí, Saúdskou Arábii).
Turecko rozhodně silně ovlivňuje podobu muslimského života v Německu. Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB) má asi 900 mešit a 800 000 členů. Jedná se o velmi kontroverzní organizaci, s kterou je spjata většina výtek vůči islámu v Německu. Např. minulý rok DITIB odmítl účastnit se protestu organizovaného muslimskými asociacemi v Kolíně proti islamistickému teroru. V roce 2017 též rezignovalo kompletní vedení mládežnické sekce DITIB s tím, že organizace cíleně zamezuje jakýmkoliv krokům směrem k liberalizaci.
Související
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
Německo , mešity , islám , Muslimové
Aktuálně se děje
před 23 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák