Ve středu byl novým prezidentem Interpolu zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang, připomíná profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Expert na Rusko z pražského Ústavu mezinárodních vztahů konstatuje, že šlo o velkou úlevu pro západní země, které lobbovaly proti volbě Rusa Alexandera Prokopčuka.
Interpol by přežil i po ruským vedením
V 90. letech Prokopčuk pracoval v protikorupčním oddělení ruské finanční policie, která byla nechvalně známá pro své institucionalizované přijímání úplatků a zpronevěřování peněz, poukazuje odborník. Dodává, že následně se přesunul na ruské ministerstvo vnitra, stal se generálmajorem policie a ředitelem Národního centrálního úřadu zodpovědného za spolupráci s Interpolem, jehož místoředitelem pro Evropu se Prokopčuk stal v roce 2013.
"Z té pozice nese osobní podíl na stále očividnějším využívání Interpolu a především jeho varování červeného stupně a mezinárodních zatykačů k perzekuci odpůrců (ruského režimu) a nepohodlných (osob), včetně estonského politika a bývalého šéfa rozvědky Eerika-Niilese Krosse a finančníka Billa Browdera," uvádí Galeotti. Soudí, že není divu, že proti Prokopčukově možné volbě se vzedmuly protesty v Evropě, USA i jinde, přičemž na Ukrajině dokonce zaznělo volání po opuštění z organizace, která sdružuje téměř všechny země světa vyjma KLDR.
Takový byl kontext volby ředitele Interpolu, který je v zásadě místem pro výměnu informací, shrnuje profesor. Vysvětluje, že organizace nemá pravomoc zatýkat, ale poskytuje jen nejlepší pomoc a veškeré informace, které policejní složky jednotlivých zemí chtějí či mohou nabídnout, a tak má její ředitel v podstatě pouze administrativní roli.
Moskva tedy mohla získat o něco větší vliv v rámci svých snah Interpol využívat, avšak organizace je především byrokratickou strukturou, kde ředitel nemůže - alespoň ne nenápadně - zasahovat do jednotlivých případů, dosazovat špióny či poskytnout Rusku tajné databáze, vyvrací Galeotti strach mnohých. Poukazuje, že předchozím ředitelem byl Číňan Meng Chung-wej, přičemž Peking se nesnaží o nic méně než Moskva využívat Interpol pro své cíle, především proti ujgurským disidentům.
"Agentura to nějak přežila a zřejmě by přežila i pod ruským vedením," deklaruje profesor. Zdůrazňuje, že Interpol má málo reálných pravomocí a pokud by v politicky motivované kauze vydal varování červeného stupně - navzdory své vlastní chartě -, jednotlivé země ho můžou ignorovat a soudně zpochybnit.
Univerzálnost západních norem
Ve skutečnosti váha takových varování závisí na důvěryhodnosti Interpolu, který bude stále méně respektován, čím více bude zneužíván, konstatuje expert. V tom vidí zřejmě největší nebezpečí, protože jinak je Interpol byrokratický, občas těžkopádný a může o informace pouze žádat, nikoliv je požadovat.
Policejní spolupráce založená na dvoustranných dohodách, regionálních strukturách typu Europol a dalších slovních domluvách bývá efektivnější a pružnější, avšak Interpol zůstává nástrojem poslední záchrany, prostředníkem, který může překonat geopolitické překážky, vysvětluje Galeotti. Jako příklad uvádí přímou policejní spolupráci mezi Ruskem a Británií, která prakticky neexistuje, vyjma několika specifických oblastí jako zneužívání dětí.
Londýn ovšem může vyslat žádost Interpolu, která bude předána do Moskvy, která má možnost odpovědět, a tak vše, co poškozuje Interpol - což by volba Prokopčuka nepochybně učinila -, škodí také mezinárodní policejní spolupráci v době, kdy policisté jen s obtížemi drží krok se zločinci, zdůrazňuje odborník. Připomíná, že volba ředitele proběhla na Valném shromáždění Interpolu v Dubaji, přičemž každá země měla jeden hlas, a pokud by býval byl Prokopčuk zvolen navzdory západním výhradám, Moskva by výsledek řádně využila jako důkaz, že není izolovaným psancem, jak Západ často naznačuje.
"(Prokopčukova volba) by také podtrhla trend vzestupu autoritářství ve světě," míní profesor. Konstatuje, že země jako Rusko, Čína a Turecko jdou možná nejdále ve zneužívání policie k politickým účelům, ale nejsou osamocení, tudíž největším nebezpečím bylo, že by Prokopčuk přeměnil Interpol v kremelského mezinárodního "bojového psa" a snížil jeho univerzální rozměr.
V důsledku toho by došlo ke ztrátě relevance či fragmentaci Interpolu, což by věštilo smutnou dobu pro mezinárodní policejní práci, ale Prokopčukovo zvolení by organizaci rozhodně nepřeměnilo v prodlouženou ruku ruského policejního státu, vysvětluje expert. Dodává, že takový výsledek nicméně mohl zpochybnit tvrzení o univerzálnosti západních norem.
Související
Interpol se obává o osud zbraní po válce na Ukrajině
Pět zemí žádá pozastavení členství Ruska v policejní organizaci Interpol
Interpol , Rusko , Kim Čong-jang (Interpol) , Alexandr Prokopčuk
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
před 1 hodinou
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
před 2 hodinami
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
před 3 hodinami
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
před 3 hodinami
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 4 hodinami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 5 hodinami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 5 hodinami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 5 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 6 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 7 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 8 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 8 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 8 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 9 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 10 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 11 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 11 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
Duel dvou trápících se mužstev pražské skupiny A, tedy duel mezi Velkou Británií a Dánskem, nabídl v pátek odpoledne vyrovnanou bitvu, ze které vzešli nakonec vítězně Seveřané, navzdory dobrému vstupu do zápasu ze strany Britů. Ti sice svého soupeře trápili a dokázali hrát vyrovnanou partii, zásluhou přesilovkového gólu Wejseho však tři body putovali k dánskému týmu, Britové jsou dále bez bodu. Kdo rozhodně není bez bodu, je v ostravské skupině Německo, zvláště pak po posledních dvou zápasech, v nichž nastřílelo celkem 16 branek.
Zdroj: David Holub