Naši východní sousedé si dnes vybírají nového prezidenta, který bude už pátou hlavou státu v jeho samostatné historii. Připomeňte si s námi muže, kteří stáli v čele Slovenska v uplynulém čtvrtstoletí.
Po rozpadu společného státu řešili naši východní sousedé větší dilema než Češi. Zatímco u nás se stal s přehledem prezidentem Václav Havel, na Slovensku bylo jasné, že o hlavě státu rozhodne především HZDS. Už koncem roku 1992 byli za nominanty strany označeni Roman Kováč a Michal Kováč.
V lednu 1993 rozhodlo vedení HZDS, že oficiálním kandidátem strany bude Roman Kováč. V prvním ani druhém kole prezidentské volby ale nezískal potřebných 90 hlasů, protože ho nepodpořili ani všichni poslanci jeho strany. V únoru se slovenské politické strany dohodly, že nové volby se neúčastní ani jeden z původních kandidátů.
Místo Romana se tak prezidentem stal Michal Kováč, který v úřadu setrval do roku 1998. Během výkonu funkce se první slovenský prezident vzdaloval od HZDS a tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, s nímž měl několik významných sporů. Známá je především kauza únosu Kováčova syna, jejíž aktéry později Mečiar amnestoval.
Umožnila mu to situace po Kováčově konci ve funkci, slovenská politická scéna se totiž nebyla schopná dohodnout na obsazení prezidentského postu, kterého se přechodně ujal právě Mečiar. Nového prezidenta se podařilo vybrat až po roce prostřednictvím první přímé volby. V ní si Slováci vybrali primátora Košic Rudolfa Schustera, který nečekaně porazil Vladimíra Mečiara.
Schustera však provázeli kontroverze, během jeho mandátu vyšlo najevo, že Košice zadlužil natolik, že bylo nutné zavést tzv. ozdravný režim, který trval prakticky po celou dobu, co Schuster vykonával funkci hlavy státu. Pokus o obhajobu mu v roce 2004 hrubě nevyšel, v prvním kole skončil až na čtvrtém místě, obdržel pouze 7,4 % hlasů.
Do druhého kola tehdy postoupili Ivan Gašparovič a vítěz prvního kola Vladimír Mečiar. Proti němu se nakonec voliči obrátili a za prezidenta si zvolili Gašparoviče. Během prvních pěti let se někdejší generální prokurátor ČSFR vyhýbal kontroverzím, především díky tomu zůstává jediným slovenským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát.
V roce 2009 se mu přitom postavila silná protikandidátka Iveta Radičová. Gašparovič přesto zvítězil v obou kolech, v tom druhém získal přes 55 % hlasů. V druhém období však postupně ztrácel důvěru občanů, přispěl k tomu třeba fakt, že za pět let nevydal jedinou zprávu o stavu země, ačkoliv mu to ukládala Ústava.
Překvapením skončila i zatím poslední prezidentská volba v roce 2014. Jako favorit do ní vstupoval tehdejší premiér Robert Fico, podle předvolebních průzkumů měl podporu kolem 40 % voličů. Už první kolo ale ukázalo, že předseda Smeru nemusí zvítězit. Nezávislého kandidáta Andreje Kisku totiž porazil jen o čtyři procenta.
V druhém kole uspěl Kiska, který získal přes 59 % hlasů. Během jeho funkčního období si Slovensko prošlo turbulentním obdobím, které se neslo ve znamení neustálého boje s protikandidátem z prezidentské volby Ficem. Ten Kisku často dehonestoval, nakonec však musel sám ustoupit do pozadí.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka a sérii demonstrací totiž přesně před rokem odstoupil z funkce premiéra. Loňský rok však byl klíčový i pro Kisku, který se rozhodl, že letos nebude obhajovat post prezidenta. Otevřel tak cestu pro novou hlavu státu.
Slováci si pátého prezidenta v historii samostatného státu vybírají právě dnes, kdy začalo první kolo prezidentské volby. Favority na postup do druhého kola jsou advokátka Zuzana Čaputová a eurokomisař Maroš Šefčovič.
Související
Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
Slovensko , prezidentské volby na Slovensku 2019 , Prezident SR , Andrej Kiska , Ivan Gašparovič , Michal Kováč , Rudolf Schuster
Aktuálně se děje
před 25 minutami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 1 hodinou
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 1 hodinou
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 2 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 3 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 4 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 5 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 5 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 6 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 7 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 8 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 9 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 16 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
Květnové setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s americkým protějškem Joem Bidenem v Bílém domě se neuskuteční. Nejmenovaný turecký činitel to v pátek potvrdil agentuře AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková